V zahraničí opět protřásají Česko. Máme prý posledních pár možností

Podle webu se Praha nikdy netajila záměrem zvětšit své kapacity na poli jaderné energetiky. Horší už to ale bylo s nalezením dostatečně velkých finančních zdrojů, které by tak nákladný projekt zafinancovaly. Není také jasné které zahraniční firmy by se na případné stavbě podílely. Podle webu by kupříkladu Rusko takovou příležitosti rádo využilo k posílení svého vlivu ve Východní Evropě.

Dle informací webu by rozhodnutí o tom jak bude případná dostavba financována mělo padnout během následujících tří měsíců. „České jaderné plány postupují jen velmi pomalu a česká vláda nemá příliš velký zájem do nich investovat finanční prostředky.“ říká Jan Haverkamp, expert na jadernou energetiku ekologické organizace Greenpeace.

Rozhodnutí zda dostavět bloky a za jaké zahraniční účasti má přitom samozřejmě i silný politický rozměr. Podle autorů textu balancuje Česká republika mezi liberálním pojetím demokracie západního střihu a neliberální variantou vládnutí, jež se etablovala v některých zemích Východní a Střední Evropy. Rozhodnutí o tom kterým směrem se pražská vláda vydá v otázce dostavby jaderných elektráren, by tak také vrhlo světlo i do sporu, zda patří Česko spíše na západ nebo na východ.

Kvůli kontextu je dobré uvést, že Polsko otázku dostavby dalších atomových kapacit v tuto chvíli též důkladně debatuje, zatím bez konkrétních výsledků. Maďarsko se již oproti tomu dohodlo na spolupráci s ruskými firmami.

Web také cituje energetickou koncepci České republiky z roku 2015. Podle ní by se měl podíl jaderných elektráren na celkové produkci elektřiny zvýšit a to ze současných 35% na 46% až 58% v roce 2040. Současný ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Huner před nedávnem platnost této koncepce potvrdil.

Podle autorů textu tak má Česká republika teoreticky tři možnosti. Může dojít k rozdělení ČEZu a jeho jaderné kapacity mohou být převedeny na stát. Současný premiér v demisi Andrej Babiš se tomuto řešení před volbami v roce 2017 bránil, letos v březnu jej ale už připustil. Druhou možností je, že stát koupí existující součásti společnosti ČEZ. K tomu by ale podle ministra Hunera mohlo dojít jedině poté, co bude vyjasněno jak, s kým a za kolik stát nové jaderné kapacity postaví.

Třetí variantou pak je, že by ČEZ vytvořil například dceřinou firmu a pod její záštitou by nové kapacity vznikly a to za spolupráce státu a soukromých firem. Otázkou ale také je, zda nejde Česko proti proudu moderních trendů. V celé Evropě pouze Francie a Finsko staví nové jaderné kapacity. Německo se rozhodlo všechny své reaktory odstavit do roku 2022. Od atomové energie odchází též sousední Rakousko.

Jak již bylo uvedeno, celá otázka dostavby má silné geopolitické konotace. Na projektu by se rádi podíleli Rusové. Těm se již v loňském roce podařilo uzavřít dohodu s maďarskou vládou, na jejímž základě získala ruská firma Rusatom zakázku ve výši 12 miliard euro. Šance, že se na dostavbě českých kapacit budou nějakým způsobem podílet Rusové podle autorů článku vzrostla v lednu, kdy byl českým prezidentem opět zvolen „proruský Miloš Zeman“.

Ten se konec konců již vyjádřil v tom smyslu, že by se podobné dohodě jakou má uzavřeno Maďarsko nebránil. Premiér Babiš se k této záležitosti zatím nevyjádřil. Zástupci ČEZu se nicméně minulý měsíc sešli se zástupci mnoha světových firem, jež by měly zájem se na dostavbě podílet. Patří mezi něco společnosti z Koreje, Číny nebo USA.