Jak vzdorovat sankcím? V Rusku se rodí nový plán

Moskva - Ruský oligarcha Viktor Vekselberg, kterého USA nedávno zařadily na sankční seznam, vypracoval soupis opatření, díky kterým by ruská vláda měla podpořit jeho byznys hned v několika odvětvích. Mezi opatřeními se objevil např. zákaz dovozu zahraničních minerálek a limonád.

Viktor Vekselberg se na americký seznam dostal spolu s oligarchou Olegem Děripaskou už na počátku letošního dubna kvůli anexi krymu a hackerským útokům.

Vekselberg po ruské vládě požaduje refinancování úvěrů, bankovní záruky, státní zakázky ale i zákaz dovozu některých zahraničních minerálek a limonád. Ruská vláda prý o návrhu jedná.

Konkrétně Vekselberg chce od ruských státních bank refinancování úvěrů od západních bankovních domů ve výši 820 milionů eur. Půjčky jsou zajištěny podílem 26,5 procenta akcií hliníkářské společnosti UC Rusal.

Oba oligarchové mají ve společnosti podíl. Děripraska ve firmě drží většinu, Vekselberg má asi pětinu akcií. Požadovaný úvěr by přitom neměl být vázán na cenu akcií.

Podle zdroje ruského listu Kommersant by úvěr neposkytly dvě státní banky VTB a Sberbank, které se obávají porušení sankčního režimu. "Budou to ústavy, kterým jsou nějaké sankce ukradené," citoval list svůj zdroj.

Ruský list spekuluje, že by nakonec mohla úvěr poskytnout banka Rosija, kterou vlastní Putinův přítel Jurij Kovalčuk. Ten je na sankčním seznamu od roku 2014. Případně by mohlo jít o Promsvjazbank, specializující se na práci s firmami ze sankčního seznamu.

Ve Vekselbergově návrhu je také požadavek na to, aby se na úvěry pro jeho společnosti, které poskytla banka Metkombank, patřící do jeho finanční skupiny Renova, nevztahovaly regulace ruské centrální banky, týkající se rizikového úvěrování a omezení půjček.

Renova by také ráda získala garanci státních zakázek po dobu dvaceti let. Tyto zakázky se týkají turbín pro atomové ledoborce, vybavení pro spalovny komunálního odpadu i dodávek kovů pro státní mincovny. Vekselberg žádá omezení zahraniční konkurence pro chemickou a metalurgickou oblast a navrhuje zakázat dovoz zahraničních minerálek a limonád, protože chce zlepšit finanční situaci jím vlastněného výrobce nealkoholických nápojů Bajkal Holding.

Dovozové zahraniční limonády zaujímají na ruském trhu dvě až tři procenta. Jen za loňský rok byly do země dovezeny nápoje v hodnotě 95,8 milionů dolarů. Jednalo se hlavně o minerálnky Evian, Perrier a limonády Dr Pepper. 

Podle Kommersantu návrh připravovaly jednotlivé části holdingu patřící Viktoru Vekselbergovi.

"My samozřejmě chápeme, že možnosti státu mají své limity a podpora půjde především na zachování pracovních míst v podnicích, kterých se dotkly sankce. To se dá zajistit poskytnutím likvidních prostředků a garantovanými státními zakázkami," cituje list svůj zdroj.

Vláda už avizovala, že se návrhem bude zabývat. Experti prý už zkoumají, jak podpořit byznys Viktora Vekselberga a Olega Děripasky. Jde ale o zapeklitý problém, protože vláda musí podpořit konkrétní podniky a zároveň znevýhodnit jiné ruské podniky ve stejném oboru.

Kromě Vekselberga a Děripasky žádá vládu o podporu i Alexandr Mordašov. Jeho holding Silovyje mašiny se na sanční seznam dostal potom, co poslal na Krym německé turbíny pro plynové elektrárny. Firmě Siemens ale tvrdil, že budou namontovány v Rostovské oblasti.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí

I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život. 

Více souvisejících

protiruské sankce ,  Rusko ,  oligarchové

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

před 4 hodinami

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

před 8 hodinami

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 9 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 12 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 14 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 15 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy