Europoslanci chtějí bojovat se stáčením tachometrů. Nejde o kavalírský delikt, škody jsou miliardové

"Tento fenomén je rozšířenější, než si myslíme," upozornil při středeční rozpravě k manipulaci s počitadly zpravodaj Ismail Ertug. Důvodem je podle něj i to, že v mnoha členských státech Evropské unie není stáčení počitadel kilometrů trestné a mnohde je považováno jen za "kavalírský delikt". Při prodeji automobilu do jiné členské země EU se přitom podle něj s počitadlem kilometrů manipuluje v 30 až 50 procentech případů.

Vzniklá škoda kvůli podvodně zvýšené ceně u vozů se stočeným počitadlem kilometrů může podle některých odhadů dosáhnout ročně až 9,6 miliardy eur (248 miliard korun). Řada europoslanců ale v rozpravě upozornila, že manipulace s tachometrem není jen finančním podvodem, ale ohrožuje i bezpečnost a životní prostředí. Europoslanci proto vyzvali, aby stáčení kilometrů kvalifikovaly jako trestný čin všechny členské země EU.

Kromě technické úpravy v řídicí jednotce vozidla, která by podle poslanců zvýšila cenu nových automobilů asi o jedno euro, by řešením problému mohl být systém takzvaných car-passů, jenž funguje v Belgii a jímž se v boji proti stáčení kilometrů nedávno inspirovali i na Slovensku. Car-pass je zvláštní kartička, na kterou se při každé návštěvě servisu, STK nebo silniční kontrole povinně zaznamenává stav ujetých kilometrů. V Belgii se po zavedení systému počet případů stočených měřidel snížil o 97 procent. Podle Ertuga poslanci uvažovali i o zavedení evropské databáze, nyní by ale dali přednost národním databázím, které by se propojily.

Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se problém se stáčením kilometrů týká všech zemí EU, i když v její východní části může být počet prodávaných ojetin se zmanipulovanými počitadly o něco větší. V Rumunsku a Bulharsku to podle něj může být až 80 procent, v Česku kolem 50 procent. Systém takzvaných car-passů by podle Zdechovského přinesl zlepšení. "V Belgii se to osvědčilo natolik, že dneska pouze setina prodávaných aut má stočený tachometr," řekl v rozhovoru s ČTK.

Zdražení ojetých vozů by podle Zdechovského opatření v případě přijetí nepřinesla. "Myslím si, že by to vyčistilo trh... Přineslo by to poměrně příjemnou cenovou hladinu pro ty, kteří mají auta poctivá, poctivě je servisují. V současné době vlastně oni prodělávají nejvíc na těch šmejdech, kteří stáčejí kilometry," dodal.

"Nechápu, na co se čeká," řekla ČTK poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která působí ve výborech pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů i pro dopravu. Evropská komise podle ní musí co nejrychleji přijít s konkrétním návrhem řešení. Systémy zavedené v Belgii, Nizozemsku či na Slovensku podle Sehnalové řeší pouze vnitrostátní trh s ojetinami. "To, co chybí, je propojení těchto databází a celoevropské řešení, které by tedy mohlo postihnout celý trh a výměnu mezi členskými státy," zdůvodnila europoslankyně, proč je podle ní třeba problém řešit na evropské úrovni.

Zavedení navrhovaného systému by se podle Sehnalové řidičům vyplatilo. Podvodné stáčení tachometru totiž může zvýšit cenu ojetého automobilu až o 5000 eur (téměř 130.000 korun). "Myslíme si, že v tomhletom ohledu zavedení tohoto systému vysoce převyšuje jeho potenciální náklady," dodala Sehnalová.

"Manipulace s tachometry u motorových vozidel prostě musí skončit, jelikož míří především proti spotřebitelům, tedy nám všem," řekla v rozpravě česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). "Tato problematika bude pro země střední a východní Evropy stále aktuálnější, jelikož právě sem poputují již vládami nepodporovaná dieselová auta ze zemí západní Evropy," dodala.

Dnes přijatý dokument má povahu usnesení. Eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová nicméně během středeční rozpravy přes určité výhrady slíbila, že komise navrhne řešení, "jakmile to bude možné".

V Česku se loni prodalo zhruba 750.000 ojetých osobních vozů. Průměrné stočení se podle společnosti Cebia pohybovalo okolo 100.000 kilometrů.