Koho nejvíce zasáhne průmysl 4.0? Ekonomické migranty

Tzv. průmysl 4.0 (též nazývá jako čtvrtá průmyslová revoluce) označuje současný trend digitalizace a automatizace výroby. Úkony, které do této doby prováděli lidé, by měly začít uskutečňovat s vyšší efektivitou a nižšími náklady stroje. V ČR je často průmysl 4.0 uváděn jako cesta k větší prosperitě a odklon od typických „montoven“, kapitáni českého průmyslu nicméně varují, že změny, které přinese, mohou těžce dopadnout na nedostatečně kvalifikované pracovníky. Průmysl 4.0 některé pozice zruší, jiné ale přinese, na ně však bude potřeba mít dostatečné vzdělání, upozorňují průmyslníci i odborníci.

Postupná digitalizace a automatizace práce se zvláště dotkne ekonomických migrantů, a to i těch, kteří mají vysokou kvalifikaci. Podle zprávy OECD o integraci přistěhovalců z roku 2012, 28,3% vysoce vyškolených přistěhovalců v zemích OECD jsou formálně podhodnoceni pro své zaměstnání, ve srovnání s 17,6% nativních obyvatel. Tito i jejich nekvalifikovaní krajané mají v porovnání s v zemi narozenými obyvateli mnohonásobně nižší šanci, že získají jinou než velmi nízko hodnocenou práci, která bude v následujících letech čelit vysoké pravděpodobnosti zrušení.

Podle Evropské komise bylo v celé Evropě 22,5% obyvatel ve věku 15-29 let narozených mimo EU, kteří nebyli v zaměstnaneckém poměru, ani ve vzdělávacím procesu. Těmto lidem nezbývá nic jiného než najít si nízko kvalifikované práce, vyznačující se vysokou fluktuací. Na jedno místo tak připadá velké množství lidí, kteří s největší pravděpodobností na daném místě dlouho nezůstanou a budou procházet podobnými pozicemi bez vyhlídky trvalejšího uplatnění. To má samozřejmě velké důsledky na jejich možnosti šetření peněz a vynakládání prostředků na sociální a zdravotní pojištění.

Sdílená ekonomika jako slepá ulička

Tyto problémy se zvláště týkají tzv. sdílené ekonomiky jakou představují taxislužby Uber, Deliveroo (online služba dodávající až domů jídlo z restaurací - britská obdoba DámeJídlo.cz) či Airbnb, upozorňuje zpráva evropské sekce Institutu pro migrační politiku. Sdílená ekonomika nebo též „gig economy“ je postavena na krátkodobých úvazcích, což může představovat pro pracovníka problém např. kdyby chtěl žádat i úvěr či hypotéku, protože nemá zajištěný dlouhodobě stabilní příjem. Jedná se o ekonomiku spojenou s vysokou mírou nejistoty a fluktuace.

V případě migrantů pracujících v sdílené ekonomice je dalším problematickým aspektem nedostatek integrace, který mají s okolním světem. Migranti tak nebudují důležité sociální kontakty a sítě a nemají ani příležitost pro zlepšení svých jazykových dovedností. To jim dále zabraňuje stoupat po kariérním žebříčku a najít si lepší, stabilnější zaměstnání.

Zatímco pro nativní obyvatele může sdílená ekonomika představovat způsob, jak rozšířit své vzdělání či kvalifikaci (ve sdílené ekonomice často operují i vysoce kvalifikovaní „digitální nomádi“, pracující na volné noze), pro migranty většinou představuje slepou uličku, z které nemají příliš šancí se dostat, varují ekonomové.

Nejsou to jen migranti, kteří pracují v nízko ohodnocených profesí. I nativní obyvatelé budou mít v následujících letech problém v důsledku ztráty těchto zaměstnání způsobené jejich automatizací. Obě skupiny se tak dostanou do stejného složky „nepotřebných zaměstnanců“ a stanou se ještě většími konkurenty na přeplněném trhu práce, než je tomu dosud. To samozřejmě bude mít větší následky i na politické postoje k migraci – v takové situaci se dá předpokládat, že protimigrační nálady nativního obyvatelstva se ještě prohloubí.  

Institut pro migrační politiku kritizuje současné vlády, že nemyslí dostatečně dopředu a nehledají řešení na tento problém. Tím by měla být podpora neustálého životního vzdělávání a větší ochrana pracovníků pracující ve sdílené ekonomice a jiných typech tzv. flexibilní, velmi proměnlivé práce. Pro migranty speciálně je potřeba je učit tzv. „soft-skills“ jako je znalost lokálních zvyků, prostřední, kultury či schopnost pracovat v týmu.