Ekonomika EU a eurozóny? Brusel zhoršil prognózu, nejistota roste

Evropské hospodářství letos poroste už sedmý rok v řadě, avšak kvůli nejistotě ve světovém obchodu a domácí situaci ve velkých zemích Evropské unie pomalejším tempem, než Evropská komise předpokládala loni na podzim. Ve své dnes zveřejněné zimní makroekonomické prognóze komise pro celou unii v letošním roce očekává růst 1,5 procenta HDP, zatímco na podzim uváděla 1,9 procenta. Eurozóna také poroste mírněji, než komise čekala na podzim - o 1,3 místo o 1,9 procenta.

"Zpomalení bude výraznější, než jsme očekávali na podzim, především v eurozóně, v důsledku nejistot v globálním obchodě a domácích faktorů v našich největších ekonomikách," uvedl dnes komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici, který prognózu představil novinářům.

Hospodářské základy Evropy jsou podle něj nadále pevné a dobré zprávy se týkají například míry zaměstnanosti či příznivého investičního prostředí. Ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím by měl růst ekonomiky opět začít nabírat rychlost, doplnil komisař.

#Europe’s economic fundamentals remain solid and we continue to see good news particularly on the jobs front. Growth should rebound gradually in the second half of this year and in 2020 #ECForecast pic.twitter.com/I7Gbrq55dI

— Pierre Moscovici (@pierremoscovici) 7. února 2019

Pro rok 2020 nyní komise předpokládá v celé EU hospodářský růst na úrovni 1,7 procenta (na podzim to bylo 1,8 pct), v eurozóně 1,6 procenta (na podzim 1,7 pct).

Kromě komplikující se situace v mezinárodních obchodních vztazích rostou některé velké evropské ekonomiky pomaleji, než se čekalo, a to třeba kvůli problémům výroby automobilů v Německu, sociálnímu napětí ve Francii a nejistotám kolem italské fiskální politiky.

Komise v této souvislosti připomněla horšící se odhad hospodářského vývoje v Německu, v Itálii a v Nizozemsku. Upozornila ale také, že řada členských států těží z trvající vysoké domácí poptávky, částečně podporované i penězi z evropských fondů.

Také odhad výsledků loňského roku komise snížila proti podzimu pro EU i pro eurozónu z 2,1 procenta na 1,9. V roce 2017 přitom EU i eurozóna rostly o 2,4 procenta.

Prudký pokles cen energií a pomalejší růst cen potravin zpomalily na konci roku 2018 inflaci v zemích platících eurem. Ta tak byla v roce 2018 v průměru 1,7 procenta, o rok dříve to bylo 1,5 procenta. Vzhledem k vývoji cen ropy očekává nyní EK pro rok 2019 v eurozóně růst spotřebitelských cen o 1,4 procenta a mírné zvýšení na 1,5 procenta o rok později. V celé EU čeká letos komise inflaci 1,6 pct a o rok později 1,8 procenta.

Evropská komise dnes upozornila, že prognózu ovlivňuje nejistota kolem dění, které může vývoj evropského hospodářství ovlivnit. Komplikace hrozící hladkému mezinárodnímu obchodu trvají podle EK už delší dobu a zůstávají důvodem ke znepokojení. Hospodářství Číny může zpomalit výrazněji než se čeká a na náhlé změny hodnocení rizik jsou velmi citlivé světové finanční trhy.

Pro unii zůstává hlavním důvodem nejistoty vývoj kolem odchodu Británie z EU. Komise upozornila, že její odhad vývoje britského hospodářství v nynější prognóze je tak čistě technický a založený na předpokladu zachování stávající podoby vzájemných vztahů.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise Ekonomika eurozóna

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění

Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina vrací úder. Na Rusko posílá stovky dronů

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že během noci na úterý zlikvidovala stovky bezpilotních letounů nad svým územím, přičemž zhruba 60 z nich zneškodnila nad Leningradskou oblastí. Tento rozsáhlý ukrajinský útok se odehrál v době, kdy v Petrohradě začíná významné ekonomické fórum. Petrohradský guvernér Alexandr Beglov upřesnil, že noční nálety dronů zasáhly tři tamní okresy, přičemž zranily několik lidí a způsobily škody na infrastrukturních zařízeních. Ministerstvo obrany Ruské federace uvedlo, že armáda zachytila a zničila více než 350 ukrajinských bezpilotních letounů jak v oblastech poblíž hranic, tak i ve vnitrozemí, včetně Moskvy, Petrohradu a Novgorodu na západě země.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy