Milník v britské energetice: Fosilní paliva poprvé nejsou hlavním zdrojem elektřiny

Letošní rok bude pro Británii prvním, kdy bude do místní sítě proudit více elektřiny z "čistých" zdrojů než z těch, které generují uhlíkové emise. Minulý týden to oznámil provozovatel britské rozvodné sítě National Grid. S jistotou to předpovídá na základě situace z prvních pěti měsíců roku, v nichž ekologicky šetrná výroba poprvé předčila fosilní paliva jakožto hlavní zdroj elektřiny v Británii.

Produkce z uhlí a plynu od ledna do května pokrývala 47 procent dodávek v zemi, zatímco jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje o jedno procento více. Zbytek pocházel ze spalování biomasy. Ještě před deseti lety přitom na ostrovech fosilní paliva generovala tři čtvrtiny elektřiny v síti. Obnovitelné zdroje tehdy představovaly takřka zanedbatelnou položku, nyní však jen větrné elektrárny pokrývají 19 procent výroby, ostatní zelené zdroje dalších pět procent.

Welcome to a new era of clean power ? This year more of Britain's electricity is being generated from #zerocarbon sources than fossil fuels for the first time since the Industrial Revolution. This milestone is happening now, discover more: https://t.co/vDNqvSmHj3 #GreenerGrid pic.twitter.com/fY41P0i1AU

— National Grid UK (@nationalgriduk) 21. června 2019

"Díky neuvěřitelnému pokroku, který Británie za posledních deset let učinila, můžeme nyní říci, že 2019 bude rokem, kdy bezuhlíková energie poprvé porazí výrobu poháněnou fosilními palivy," citoval deník The Guardian šéfa National Grid Johna Pettigrewa. "Neříkali bychom to, kdybychom nebyli přesvědčeni, že se tak opravdu stane," dodal.

Podle Pettigrewa bude letošní rok pro transformaci energetiky v Británii milníkem. Naznačila to už druhá polovina května, kdy se země celé dva týdny obešla bez elektřiny vyrobené z uhlí. V prvních pěti měsících pocházela z uhelných elektráren jen tři procenta dodávek britské sítě a Británie chce tento zdroj do roku 2025 vyřadit úplně. Podle britských médií také plánuje končící premiérka Theresa Mayová před svým odchodem prosadit závazek na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

V České republice představovaly uhelné elektrárny v loňském roce největší zdroj elektřiny, přičemž 43 procent celkové produkce zajišťovalo hnědé uhlí a další čtyři procenta černé uhlí. Zhruba třetinu výroby tvořily jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje pak 11 procent.

Česko v současné době plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě přibližně o deset procent. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tento měsíc uvedl, že využívání fosilních paliv se v letech 2035 až 2040 dostane ze současných téměř 50 procent na zhruba 15.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Energetika emise Velká Británie Ekologie větrné elektrárny uhlí

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy