Kypr krachuje! Záchrana z Bruselu bude pro EU hodně drahá

Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Stane se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku čtvrtým státem eurozóny, který pomoc dostane.

Bylo dosaženo politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, uvedl po desetihodinovém jednání Dijsselbloem. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty.

Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodly na částce nejvýše deseti miliard.

Na pomoci se bude podílet i Mezinárodní měnový fond (MMF). Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. "Nějakou dobu to bude trvat," dodala.

Podle dohody zvýší Kypr korporátní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere také jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 milairdy eur.

Předcházející pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země.

Způsob zavedení této daně je na Kypru. Kyperské úřady již nyní začaly přípravy na zavedení daně z vkladů a na to, aby předešly hromadnému vybírání vkladů. Během víkendu by měl být přijat příslušný zákon, který by měl vstoupit v platnost do úterý, až se po dni volna kyperské banky otevřou. Již nyní kyperské úřady podnikají kroky, aby na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je prý možné volně nakládat.

Jednorázové zdanění vkladů prosazoval MMF, ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.

Dnes schválená pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc, dodal.

Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč) za rok 2016 a snížit jeho úrok.

Německo a další země eurozóny dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz. Kypr je znám jako daňový ráj pro bohaté Rusy, takže je pravděpodobné, že zdanění vkladů se bude týkat z velké části také jich.

Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.

Původně zvažovaná pomoc 17,5 miliardy eur se rovnala zhruba HDP země. Stejně tak by zvýšila státní dluh na 145 procent HDP, což by bývalo znemožnilo účast MMF na záchranném balíku, protože fond považuje tak vysoký dluh za neudržitelný.

Ministři financí eurozóny dnes také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky. Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM, na kterém se podílí všech 27 států EU, včetně ČR.