Sobotka: Evropská unie by měla uvalit sankce za vysoké deficity

"Podle mého soudu by Paktu stability a růstu prospělo, kdyby byla větší spravedlnost při tlaku na velké hříšníky, mezi něž patří především Francie nebo Velká Británie," odpověděl Sobotka na dotaz, jak by měla Evropská unie (EU) do budoucna zajistit dodržování rozpočtových kritérií. Podle Sobotky si velké země zvládnou snadno zajistit měkčí zacházení než země malé nebo nově přistoupivší. "Je to dobře vidět na rozdílu mezi Řeckem a Itálií, protože Itálie má v rámci EU nejvyšší veřejný dluh, ale obratným politickým manévrováním Silvia Berlusconiho dokázala tlak evropských institucí vždycky ustát," dodal Sobotka.

Kloní se k názoru, že sankce v první řadě nepřicházejí od EU, ale od investorů a ratingových agentur. "Problematické země zpravidla mají větší míru veřejného dluhu a každá negativní reakce investorů se jim výrazně prodraží," řekl. Pokud by se sankce v podobě omezení čerpání prostředků EU někdy uplatnila, do budoucna by vznikl precedent. Nejlepší by bylo, kdyby se takové opatření uplatnilo na někoho z velkých hříšníků," řekl Sobotka v narážce na vysoké deficity a dluhy řady států EU.

V současné době jsou rozpočtové politiky členských států EU posuzovány na základě tzv. maastrichtských kritérií, která v první řadě určují povolenou výši deficitu rozpočtu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), která činí tři procenta, a povolenou výši veřejného dluhu v poměru k HDP, která je 60 procent. Problém těchto kritérií je v tom, že jsou fixní, zatímco výše dluhu i deficitu se obvykle mění v závislosti na fázi hospodářského cyklu. V dobách recese se totiž státy více zadlužují, aby státními penězi podpořily stagnující ekonomiku.

"Na úrovni Evropské komise je zcela jistě možné podporovat debatu o tom, aby byla více zohledněna strukturální a cyklická složka deficitu," řekl Sobotka s tím, že toto rozlišení by bylo vhodné častěji aplikovat v rámci ČR. "Ale jinak jsem proti jakýmkoli úpravám těchto kritérií. Obávám se, že snaha o vyšší flexibilitu těchto kritérií by v důsledku vždy vedla k jejich změkčování," doplnil. Příkladem podle něj může být Velká Británie, která v uplynulých letech netrpěla zrovna přehnanou fiskální disciplínou.

Hlavní problém je však podle Sobotky v nerovnoměrnosti přístupu k jednotlivým zemím. "Ze strany komise a Ecofinu je na malé země obvykle použita velká přísnost. Například Portugalsko muselo projít poměrně bolestivou rozpočtovou konsolidací pod tlakem Evropské komise a nové členské státy jsou také hodnoceny velmi tvrdě," řekl Sobotka.