Krize EU je za námi, radují se politici. Ekonomové je tvrdě usadili

Své přesvědčení, že se EU z krize dostává, vyslovil předseda Evropské komise José Barroso už letos v dubnu při návštěvě Prahy. Naposledy se podobně vyjádřil tento týden před jednáním skupiny G20 v Petrohradě.

"Bylo by dobré nenechat se unést a uvědomit si, z čeho se evropský region dostává," uvedl ale pro ČTK Philip Whyte, ekonom z londýnského Centra pro evropskou reformu. Připomněl, že objem výroby v eurozóně je stále přes tři procenta pod úrovní z doby před krizí a že například USA, které krize také tvrdě zasáhla, už takovou hodnotu o více než tři procenta přesáhly.

Problémem EU byla podle něj v posledních letech především extrémní slabost domácí poptávky. V zemích jako Španělsko se snižovala a jen slabě rostla například v Německu. Evropa jako celek je závislá na vývozu, a proto je velmi ohrožená jakoukoliv "nehodou" ve světě, například zpomalením růstu v Číně či krizí v rozvíjejících se ekonomikách.

Analytik Zsolt Darvas z bruselského institutu Breugel navíc připomíná, že ekonomický růst eurozóny, který v létě ukázaly čtvrtletní statistiky, nejspíš není delší dobu udržitelný. Promítnutý na celý rok by totiž znamenal podle něj nepravděpodobný růst v zemích jako Německo či Francie až o několik procent. "Růst se evidentně zpomalí, nezaměstnanost - speciálně v jižní Evropě - je stále velmi vysoká," připomněl v rozhovoru pro ČTK.

V EU je přitom především pro jižní členy stále příliš složité získat přístup k finančním prostředkům z jiných zemí. "Jsou před námi velmi významná rizika, především ve Španělsku, Itálii či Řecku, kde se situace nezlepšuje. Dá se čekat jen pomalé a dlouhé vyrovnávání," poznamenal Darvas.

Nejedná se o učebnicovou ekonomickou krizi

Ekonomové se vesměs shodují, že se nejedná o typickou cyklickou krizi, kterou popisují ekonomické učebnice a jež je přirozenou součástí hospodářského cyklu, ale jde o krizi zásadní, která zasahuje celý systém, píše euractiv.cz.

„Jde o totální selhání systému a vývoj po pěti letech to potvrzuje," uvedl na nedávné konferenci věnované dopadům ekonomické, finanční a sociální krize na budoucí generace, kterou pořádal Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR, ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS), ekonomický poradce odborů Jaroslav Ungerman.

S jeho slovy souhlasí i Boris Dlouhý, ředitel sekce hospodářská politika a makroekonomické analýzy při Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). „Krize je neobvyklá, historická a fatální," řekl. Tím, že již trvá několikátý rok v řadě a otřásla celou ekonomikou, přestává být podle něj pouze krizí hospodářskou, ale stává se z ní i krize sociální a politická.

Absence vize, jak z celoevropské systémové krize ven, není typická pouze pro unijní instituce, ale trápí i českou politickou scénu. Podle Borise Dlouhého z SP CŘ, chybí České republice charismatická a rozhodná osobnost, která by takovou vizi, nejen představila, ale zároveň by byla schopná se za ni postavit a realizovat ji. „Nemyslím si, že by politici nevěděli, co mají dělat, oni to pouze vědět nechtějí," řekl Dlouhý.

Jaroslav Ungerman je přesvědčen, že ještě před tím, než se Česko pustí do řešení hlavních problémů, které trápí ekonomiku, je třeba přednostně narovnat ekonomické prostředí, které trápí všudypřítomná korupce, daňové úniky či praní špinavých peněz. „Pokud to neuděláme, vše ostatní je zbytečné," uvedl.