Jednotný systém dálničních poplatků v EU? Eurokomisař sklidit kritiku

Berlín - Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger by chtěl, aby v Evropské unii existoval jednotný systém dálničních poplatků pro osobní automobily. Řekl to v rozhovoru pro německý nedělník Welt am Sonntag. Svým vyjádřením si vysloužil kritiku od německých politiků, kteří chtějí jízdu po dálnicích zpoplatnit od roku 2016.

"Už nemáme žádné hraniční kontroly. Mít 28 jednotlivých systémů dálničních poplatků by bylo groteskní," řekl Oettinger a dodal: "Dokázal bych si představit jednotný poplatek za využití dálnic pro celý evropský trh." 

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt plánuje zavést dálniční poplatky pro řidiče od začátku roku 2016. Zatím ale není zcela jasné, jakou podobu budou poplatky mít. Německo chce, aby za dálnice platili cizinci - Němci by sice mýtné platili také, o zaplacenou částku by se jim ale snížila suma, kterou odvádějí na dani z motorového vozidla.

Vládní bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která je hlavním advokátem zavedení poplatků, reagovala na Oettingerova slova podrážděně. Generální tajemník CSU Andreas Scheuer komisaři přes média vzkázal, že by si měl svoje rady nechat pro sebe. Oettinger politicky náleží k sesterské Křesťanskodemokratické unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Německo je poslední velkou evropskou tranzitní zemí, kde řidiči osobních vozů za jízdu po dálnicích neplatí. Bezplatné dálnice pro osobní auta jsou dále v Dánsku, Estonsku, Finsku, v Nizozemí, Lichtenštejnsku, Lucemburku, Monaku a ve Švédsku.

Stejně jako v okolních státech jsou i v Chorvatsku hlavní rychlostní dálniční komunikace zpoplatněny. Platba za průjezd dálnicí však není zpoplatněn klasickým způsobem dálničních známek, ale pro výběr poplatků jsou využívány tzv. mýtné brány ve kterých lze poplatky zaplatit hotově případně kreditní kartou a jejich výše se rovná ujeté vzdálenosti po dané komunikaci. Pokud máte zájem při cestě k moři v Chorvatsku ušetřit, můžete využít pro plánování bezplatné trasy níže uvedenou mapu případně některou z GPS navigací, která plánování trasy mimo zpoplatněné úseky /bez dálniční známky/ umožňuje.

Ve Francii stejně jako v Chorvatsku či Itálii probíhá platba za využívání rychlostní dálnic v mýtných branách, které jsou na těchto druzích komunikací rozmístěny. Vzhledem k povaze těchto mýtných bran probíhá platba samozřejmě dle ujeté vzdálenosti po dálnici. Výše dálničních poplatků dosahuje zhruba hodnot 9 EUR na 100 km což by se dalo vzhledem k rozloze Francie zařadit do skupiny států s dražšími dálničními poplatky. Jak již bylo zmíněno, Francie je relativně rozlehlý stát a při cestě do či skrz něj doporučujeme spíše než volit alternativní cesty si za dálniční poplatky připlatit.

V Itálii stejně jako v okolních zemích jsou řidiči nuceni platit za využívání rychlostních komunikací dálniční poplatky. Dálniční poplatky jsou v Itálii podobně jako ve Francii, Španělsku či Chorvatsku vybírány v mýtných branách a tak při cestách do těchto zemí odpadá nutnost shánět či kupovat platnou dálniční známku. Platba za využití dálnic v Itálii probíhá v jižní Evropě velmi oblíbených mýtných branách, kde řidiči zaplatí při průjezdu poplatek přímo úměrný vzdálenosti uražené po tomto druhu komunikací. Výše dálničních poplatků v tomto státě dosahuje průměrných hodnot 5,5EUR na 100 Km což je vzhledem k cenám poplatků v okolních státech relativně přívětivé, informuje serve dalnicni-znamky.com.

Obrovská výhoda dálnic v Polsku je skutečnost, že jsou zpoplatněny pouze některé dálniční úseky. Při průjezdu tohoto relativně rozlehlého státu tedy není třeba kupovat drahou a často nevýhodnou dálniční známku. Zpoplatnění vybraných dálničních úseků je provedeno způsobem mýtných bran ve kterých je možno platit jak v místní měně, tak americkým dolarem a samozřejmě eurem, na frekventovaných úsecích je pro zaplacení průjezdu možno využít kreditní kartu. V Polsku jsou tímto způsobem zpoplatněny dálnice A1, A2 a A4 přičemž ceny se liší dle velikosti respektive hmotnosti automobilu. Nejčastěji využívané kategorie automobilů a ceny za průjezd jednotlivých úseků naleznete v níže uvedené tabulce.

V Anglii jsou zpoplatněny nejen některé úseky rychlostních komunikací či dálnic, ale také průjezd vybraných mostů a tunelů nejen v Londýně ale i na ostatních místech v Anglii. Pokud se i vy chystáte cestovat do Velké Británie a chcete co nejvíce ušetřit na dálničních poplatcích, doporučujeme vzhledem ke složitosti respektive nerovnoměrnosti zpoplatněných úseků cestu předem důkladně naplánovat a promyslet tu nejvýhodnější trasu. Pro přehlednost jsme sepsali několik nejzásadnějších zpoplatněných úseků do tabulky na této stránce. Máte li i přes zde uvedené informace nesrovnalosti, doporučujeme navštívit některou o oficiálních stránek o dálnicích a mostech a tunelech včetně Eurotunelu v Anglii.

Ani ve Španělsku se řidiči nevyhnou dálničním poplatkům, které jak je tomu v jižní Evropě zvykem se platní dle ujeté vzdálenosti v mýtných branách. Zpoplatněny jsou samozřejmě pouze velmi kvalitní rychlostní komunikace, které jsou při cestách do jižních částí Španělska takřka nezbytností. Jedna z nepříjemností při cestách do těchto míst je však relativně vysoká cena za projeté úseky dálnic která dosahuje výše až 8 EUR/100 km. Vzhledem ke kvalitě komunikací a velmi neefektivní cestě po alternativních silnicích je platba za dálniční poplatky při cestě na jih Španělska takřka nezbytná.

Související

Více souvisejících

dálniční poplatky Německo EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy