Ruský plyn rozděluje Evropu

Osud plynovodu je důkazem toho, jak obtížné je pro Evropskou unii v době ukrajinské krize dohodnout jednotnou energetickou politiku vůči Moskvě. Zatímco úředníci EU volají po odstranění závislosti na ruském plynu, soukromé a státní energetické firmy s podporou politiků prosazují projekty, jejichž cílem je koupit ruského plynu naopak ještě víc.Rakouská společnost ÖMV se minulý týden s ruským státním monopolem Gazprom dohodla, že plynovod South Stream skončí v rakouském energetickém uzlu Baumgarten. Vídeň tak zvítězila v souboji s Itálií, která chtěla, aby ústí plynovodu skončilo tam. Dohoda s Rakouskem rovněž uspokojí některé firmy v Německu, protože ruský plyn budou mít blíž po ruce.To vše ukazuje, jak obtížná je plynová diplomacie. Evropské země mají stále vlastní, protichůdné zájmy, které se pod společný prapor EU nevejdou. Načasování rusko-rakouské dohody do doby vyhlášení protiruských sankcí za postup Moskvy na Ukrajině může být jen těžko ve větším rozporu s oficiální unijní politikou.Evropská komise pozastavila schvalovací proces projektu South Stream, když Rusko v březnu anektovalo Krym. Snažila se tak zastavit ruské operace na Ukrajině, které Západ označuje za intervenci. Brusel tvrdí, že South Stream není v souladu s vlastnickými pravidly unie. Rakousko a Rusko ale tyto výhrady obešly prohlášením, že jejich smlouva vychází z dvoustranné dohody, nikoli z pravidel EU.Hlavním smyslem plynovodu South Stream, obdobně jako severního plynovodu Nord Stream, je obejít území Ukrajiny. To by umožnilo, že případné spory Moskvy s Kyjevem by neovlivnily přísun ruského plynu do Evropy, která je dosud závislá na ukrajinských plynovodech. "Pokud přijmeme South Stream, pak Evropa uplete oprátku, na níž Rusko Ukrajinu oběsí," soudí Frank Umbach z Evropského střediska pro bezpečnost energetických zdrojů v Londýně.Zdroje Gazpromu oznámily, že během dubna je Rakousko oslovilo se svým návrhem a dohoda byla sjednána velmi rychle. Plyn by měl začít proudit v novém plynovodu do roku 2017.Smlouva ÖMV s Gazpromem je projevem snahy Ruska o sjednávání dvoustranných dohod a o bojkot Evropské komise. Ta chce vypracovat jednotnou frontu při zajišťování energetických dodávek. Navzdory snaze EU minulý měsíc South Stream podpořilo i Bulharsko, které je výrazně závislé na ruském plynu. Evropská komise přitom členské státy vyzývá, aby neuzavíraly dohody s Gazpromem bez jejího souhlasu.Menší státy Bulharsko a Rakousko potichu podporuje Německo, které Moskvu považuje za spolehlivého dodavatele plynu a v Rusku vydatně investuje. Německo je zdaleka největší evropský zákazník Gazpromu, každoročně Rusku za plyn platí 15 miliard dolarů (asi 300 miliard Kč). Plynovod Nord Stream zahájil činnost v roce 2011 díky mohutnému lobbování bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera.Plynovod South Stream bude dlouhý 2500 kilometrů a z Ruska bude směřovat přes Černé moře do Bulharska a dále přes Srbsko a Maďarsko do Rakouska. Partnerem plynovodu je obří německá chemická skupina BASF.