Portugalsko po tříleté krizi: Bída, exodus mladých a plné zuby EU

Země se v roce 2011 stala po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc. Celkem země získala 78 miliard eur (zhruba 2,1 bilionu Kč). Výměnou z to však musela přijmout přísný úsporný program. Na rozdíl od Řecka si Portugalsko nemuselo vyjednat druhou pomoc.

Portugalská vláda uvedla, že další pomoc nepotřebuje, protože investoři jsou ochotni půjčovat zemi za příznivou cenu. "Hlavní cíl záchranného programu - dostat peníze z trhu za rozumnou cenu - byl dosažen," řekl agentuře AP Álvaro Almeida z ekonomické fakulty university v Portu.

Po třech letech recese začala také růst ekonomika a MMF odhaduje, že HDP Portugalska letos vykáže růst o 1,2 procenta. V celé Evropské unii se má HDP zvýšit o 1,6 procenta. Poslední zprávy ale ukazují, že HDP Portugalska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 procenta. 

Také dluh zůstává vysoký. Loni zadlužení činilo 129 procent HDP, průměr EU je přitom 87,1 procenta. Vysoké zadlužení je i jedním z vážných problémů, které nutí zahraniční ratingové agentury ponechat hodnocení portugalského dluhu v neinvestiční kategorii.

Pro mnoho Portugalců byly poslední tři roky velmi obtížné a v nejbližší době je zlepšení nečeká. Míra nezaměstnanosti sice klesla z loňského rekordu 17,7 procenta, stále se však pohybuje kolem 15 procent. Podle statistického úřadu loni žila pětina populace, konkrétně asi dva miliony dospělých Portugalců, jen za 400 eur měsíčně (11.000 Kč). Mnoho mladých míří většinou do Francie, Lucemburku či Švýcarska nebo i do dřívějších portugalských kolonií, nejčastěji do Angoly. S masivním exodem mladé generace se potýká i loni zachráněné Irsko.

„Nezaměstnanost je obrovská. Lidé žijí v mizerných podmínkách. Také zdravotnictví se zhoršilo, kvalita nemocnic je hrozná. Musíme pokračovat v našem boji," vypočítává pro Rozhlas.cz změny ve společnosti účastnice demonstrace, asi čtyřicetiletá Lucilia. Do problémů Portugalsko dostala podle Lucilie sama EU. Vláda pak jen dělá to, co jí takzvaná Trojka – tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka – přikáže. Výměnou za záchranné půjčky musela totiž země provést tvrdá úsporná opatření.

Viděno z dlouhodobější perspektivy bude nanejvýš vhodné, aby vláda započala komplexní restrukturalizační proces portugalské ekonomiky a motivovala podnikatelskou sféru k investicím do tradičních oborů (např. potravinářství - Portugalsko v současné době dováží 70 % potravin, které spotřebuje), ale i do nových a inovativních odvětví a do oborů s vysokou přidanou hodnotou.

Možností pro uplatnění českého vývozu (prozatím nedostatečně využívaných jak podnikateli, tak organizacemi, které je sdružují) je celá řada, a to jak v dodávkách pro státní sektor, tak při dodávkách technologických zařízení a strojů pro portugalské tradiční průmyslové výroby. V poslední době patří k nejdynamičtějším oborům výstavba zařízení produkujících elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, uvedlo MZV ČR.