Berlín spouští experiment. Na pět let zmrazí výši nájemného

Berlín na pět let zmrazí výši nájemného. Krok, o němž dnes rozhodlo zastupitelstvo, je v Německu zatím nejdalekosáhlejším opatřením proti rychle rostoucím nájmům, někteří příznivci jej zároveň označují za experiment. Zmrazení bude platit zpětně k červnu 2019. Věcí se podle všeho budou zabývat soudy, podle berlínské opozice je totiž zákon protiústavní.

Zastupitelstvem, v němž má většinu koalice sociální demokracie (SPD), Levice a Zelených, kontroverzní návrh prošel v poměru 85 ku 64 hlasům. Berlín je první spolkovou zemí, která takovéto opatření zavedla.

Zákon počítá s tím, že lidem, kteří žijí v nájmu, nebude možné cenu za něj zvýšit po dobu pěti let od 18. června 2019. Pro zpětnou platnost opatření se berlínská koalice rozhodla proto, aby se během příprav zákona nájmy na poslední chvíli nezvedaly.

Norma jde ale ještě dál. Devět měsíců poté, co nabude účinnosti, což by se mělo stát v polovině února, začnou totiž platit přesná cenová omezení týkající se nájmů. Pro velkou část berlínských bytů to znamená, že je především v závislosti na jejich stáří a vybavení bude možné pronajímat jen za ceny v rozmezí 3,92 až 9,8 eura za metr čtvereční (99 až 247 Kč). Na novější byty, do nichž se lidé nastěhovali od roku 2014, se toto opatření nevztahuje.

Pokud bude cena o 20 a více procent vyšší, může se nájemník dožadovat nápravy. Majiteli bytu v takovém případě hrozí pokuta až 500.000 eur (12,6 milionu Kč).

Cena za metr čtvereční stanovená novým zákonem je výrazně pod úrovní dnešních nájmů v některých oblíbených městských částech, kde se byty pronajímají i za 15 nebo 17 eur na metr čtvereční. Aktuální nabídka pronájmů podle listu Tagesspiegel nové cenové hranice překračuje v některých městských částech i o sedm až 11 eur na metr čtvereční.

Výjimka z obecného zmrazení nájemného bude možná od ledna 2022 a spočívá ve zvýšení nájmu o inflaci, maximálně však o 1,3 procenta.

Koaliční strany si od zákona slibují úlevu na straně nájemníků, kterým se za posledních deset let nájmy zvýšily asi o 90 procent. Opozice ale varuje, že krok může současnou situaci ještě zhoršit, protože přinese výrazné snížení investic do výstavby nových bytů, kterých Berlín, do něhož se každý rok stěhuje dalších až 40.000 lidí, má nedostatek. Navíc podle ní zákon příliš omezuje vlastnická práva. Chystá proto ústavní stížnost.

Pokud by nakonec dal soud zapravdu opozičním stranám, které argumentují i tím, že otázky nájmů nespadají do pravomoci jednotlivých spolkových zemí, mohlo by to mít dramatické dopady na nájemníky. Není totiž vyloučeno, že by rozdíl v nájmu museli zpětně doplatit.

V německé metropoli je celkem více než 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je naprostá většina - zhruba 86 procent, respektive 1,63 milionu.

S prudkým růstem nájmů bojuje i řada dalších evropských měst včetně Prahy. Jen za poslední roky v české metropoli průměrné nájemné bez poplatků stouplo na 340 korun za metr čtvereční.

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín nájemné Německo Ekonomika

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele

Česko se s jedinečným hercem Janem Potměšilem rozloučí v přespříštím týdnu. O termínu a místu konání posledního rozloučení v sobotu informovala rodina. Potměšil zemřel ve čtvrtek, bylo mu 60 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy