Eurozónu čeká podle ekonomů dekáda přinejlepším zanedbatelného růstu. Region se ještě plně nevzpamatoval z dlouhé a hluboké finanční krize v uplynulém desetiletí a nyní se musí vypořádat s novým koronavirem, píše zpravodajský server CNBC.
Varovné signály se přitom objevovaly ještě předtím, než udeřila současná zdravotní krize. Zvláště ohrožená už byla třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, varovali v úterý analytici banky ING.
"Během příštích deseti let se potenciální růst v regionu pravděpodobně zpomalí. Itálie čelí mnohem horší stagnaci, než jakou kdy zažilo Japonsko," napsali ekonomové ING Carsten Brzeski, Bert Colijn a Inga Fechnerová. Itálie je v Evropě koronavirem - který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, nakazil více než 90.000 lidí a 3000 z nich mu podlehlo - zasažena nejvíce.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 činil hospodářský růst eurozóny ve srovnání s předchozím kvartálem jen 0,1 procenta. Byl tak nejslabší od roku 2013. Zatímco největší ekonomika eurozóny - Německo - stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) Itálie klesl o 0,3 procenta a Francie o 0,1 procenta.
"V příštích deseti letech by demografické a strukturální tlaky a omezená ochota k reformám mohly stlačit potenciální růst bloku na méně než jedno procento z průměrného ročního tempa 1,4 procenta v předchozím desetiletí," napsali ekonomové ING.
Na růst eurozóny měla v roce 2019 negativní vliv americko-čínská obchodní válka a hrozba možných amerických vysokých dovozních cel na evropské automobily. Ty se podepsaly i na hospodářských výhledech. K nim se přidružuje politická nejistota v Německu, rozepře kolem evropského rozpočtu a brexit.
Evropská komise na podzim odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na 1,2 procenta a na 1,4 procenta v celé Evropské unii bez Británie. Podle CNBC jej ale nyní kvůli onemocnění COVID-19 bude muset snížit. A postoj k nové situaci bude nucena zaujmout i Evropská centrální banka (ECB), dodává americký zpravodajský server.
Eurozóna je připravena podpořit ekonomiku kvůli koronaviru
Členské státy eurozóny jsou připraveny společně podpořit ekonomiku v obraně před koronavirem. Po skončení dnešní telekonference to uvedli ministři financí zemí platících eurem.
"Vzhledem k potenciálně významným dopadům nemoci COVID-19 na růst - včetně narušení dodavatelských řetězců - jsme odhodláni koordinovat naši reakci a jsme připraveni použít všechny vhodné politické nástroje k dosažení silného, udržitelného růstu," stojí ve společném ministerském prohlášení.
Do úvahy podle nich přicházejí fiskálně politické prostředky. Evropský Pakt stability a růstu dává zemím prostor k manévrování v případě výjimečných situací mimo jejich kontrolu, pokračuje text. Aktuální situaci a případné další kroky chce euroskupina vyhodnotit na setkání v polovině března.
Nový typ koronaviru se od loňského prosince šíří z Číny a způsobuje onemocnění, které dostalo název COVID-19. Nakažených je už více než 90.000, přes 3000 lidí nákaze podlehlo. Firmy v Evropské unii musejí omezovat výrobu kvůli chybějícím dodávkám součástek, závažných dopadů se kvůli strachu lidí z cestování obává turistický průmysl a pořadatelé veletrhů. Pokles prodeje na největším automobilovém trhu v Číně hrozí ztrátami automobilovému průmyslu.
Související
Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 4 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 6 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě