Eurozónu čeká přinejlepším dekáda zanedbatelného růstu, tvrdí CNBC

Eurozónu čeká podle ekonomů dekáda přinejlepším zanedbatelného růstu. Region se ještě plně nevzpamatoval z dlouhé a hluboké finanční krize v uplynulém desetiletí a nyní se musí vypořádat s novým koronavirem, píše zpravodajský server CNBC.

Varovné signály se přitom objevovaly ještě předtím, než udeřila současná zdravotní krize. Zvláště ohrožená už byla třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, varovali v úterý analytici banky ING.

"Během příštích deseti let se potenciální růst v regionu pravděpodobně zpomalí. Itálie čelí mnohem horší stagnaci, než jakou kdy zažilo Japonsko," napsali ekonomové ING Carsten Brzeski, Bert Colijn a Inga Fechnerová. Itálie je v Evropě koronavirem - který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, nakazil více než 90.000 lidí a 3000 z nich mu podlehlo - zasažena nejvíce.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 činil hospodářský růst eurozóny ve srovnání s předchozím kvartálem jen 0,1 procenta. Byl tak nejslabší od roku 2013. Zatímco největší ekonomika eurozóny - Německo - stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) Itálie klesl o 0,3 procenta a Francie o 0,1 procenta.

"V příštích deseti letech by demografické a strukturální tlaky a omezená ochota k reformám mohly stlačit potenciální růst bloku na méně než jedno procento z průměrného ročního tempa 1,4 procenta v předchozím desetiletí," napsali ekonomové ING.

Na růst eurozóny měla v roce 2019 negativní vliv americko-čínská obchodní válka a hrozba možných amerických vysokých dovozních cel na evropské automobily. Ty se podepsaly i na hospodářských výhledech. K nim se přidružuje politická nejistota v Německu, rozepře kolem evropského rozpočtu a brexit.

Evropská komise na podzim odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na 1,2 procenta a na 1,4 procenta v celé Evropské unii bez Británie. Podle CNBC jej ale nyní kvůli onemocnění COVID-19 bude muset snížit. A postoj k nové situaci bude nucena zaujmout i Evropská centrální banka (ECB), dodává americký zpravodajský server.

Eurozóna je připravena podpořit ekonomiku kvůli koronaviru

Členské státy eurozóny jsou připraveny společně podpořit ekonomiku v obraně před koronavirem. Po skončení dnešní telekonference to uvedli ministři financí zemí platících eurem.

"Vzhledem k potenciálně významným dopadům nemoci COVID-19 na růst - včetně narušení dodavatelských řetězců - jsme odhodláni koordinovat naši reakci a jsme připraveni použít všechny vhodné politické nástroje k dosažení silného, udržitelného růstu," stojí ve společném ministerském prohlášení.

Do úvahy podle nich přicházejí fiskálně politické prostředky. Evropský Pakt stability a růstu dává zemím prostor k manévrování v případě výjimečných situací mimo jejich kontrolu, pokračuje text. Aktuální situaci a případné další kroky chce euroskupina vyhodnotit na setkání v polovině března.

Nový typ koronaviru se od loňského prosince šíří z Číny a způsobuje onemocnění, které dostalo název COVID-19. Nakažených je už více než 90.000, přes 3000 lidí nákaze podlehlo. Firmy v Evropské unii musejí omezovat výrobu kvůli chybějícím dodávkám součástek, závažných dopadů se kvůli strachu lidí z cestování obává turistický průmysl a pořadatelé veletrhů. Pokles prodeje na největším automobilovém trhu v Číně hrozí ztrátami automobilovému průmyslu.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna EUR HDP EU-28

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy