Eurozónu čeká přinejlepším dekáda zanedbatelného růstu, tvrdí CNBC

Eurozónu čeká podle ekonomů dekáda přinejlepším zanedbatelného růstu. Region se ještě plně nevzpamatoval z dlouhé a hluboké finanční krize v uplynulém desetiletí a nyní se musí vypořádat s novým koronavirem, píše zpravodajský server CNBC.

Varovné signály se přitom objevovaly ještě předtím, než udeřila současná zdravotní krize. Zvláště ohrožená už byla třetí největší ekonomika eurozóny Itálie, varovali v úterý analytici banky ING.

"Během příštích deseti let se potenciální růst v regionu pravděpodobně zpomalí. Itálie čelí mnohem horší stagnaci, než jakou kdy zažilo Japonsko," napsali ekonomové ING Carsten Brzeski, Bert Colijn a Inga Fechnerová. Itálie je v Evropě koronavirem - který se začal šířit koncem loňského roku z Číny, nakazil více než 90.000 lidí a 3000 z nich mu podlehlo - zasažena nejvíce.

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 činil hospodářský růst eurozóny ve srovnání s předchozím kvartálem jen 0,1 procenta. Byl tak nejslabší od roku 2013. Zatímco největší ekonomika eurozóny - Německo - stagnovala, hrubý domácí produkt (HDP) Itálie klesl o 0,3 procenta a Francie o 0,1 procenta.

"V příštích deseti letech by demografické a strukturální tlaky a omezená ochota k reformám mohly stlačit potenciální růst bloku na méně než jedno procento z průměrného ročního tempa 1,4 procenta v předchozím desetiletí," napsali ekonomové ING.

Na růst eurozóny měla v roce 2019 negativní vliv americko-čínská obchodní válka a hrozba možných amerických vysokých dovozních cel na evropské automobily. Ty se podepsaly i na hospodářských výhledech. K nim se přidružuje politická nejistota v Německu, rozepře kolem evropského rozpočtu a brexit.

Evropská komise na podzim odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na 1,2 procenta a na 1,4 procenta v celé Evropské unii bez Británie. Podle CNBC jej ale nyní kvůli onemocnění COVID-19 bude muset snížit. A postoj k nové situaci bude nucena zaujmout i Evropská centrální banka (ECB), dodává americký zpravodajský server.

Eurozóna je připravena podpořit ekonomiku kvůli koronaviru

Členské státy eurozóny jsou připraveny společně podpořit ekonomiku v obraně před koronavirem. Po skončení dnešní telekonference to uvedli ministři financí zemí platících eurem.

"Vzhledem k potenciálně významným dopadům nemoci COVID-19 na růst - včetně narušení dodavatelských řetězců - jsme odhodláni koordinovat naši reakci a jsme připraveni použít všechny vhodné politické nástroje k dosažení silného, udržitelného růstu," stojí ve společném ministerském prohlášení.

Do úvahy podle nich přicházejí fiskálně politické prostředky. Evropský Pakt stability a růstu dává zemím prostor k manévrování v případě výjimečných situací mimo jejich kontrolu, pokračuje text. Aktuální situaci a případné další kroky chce euroskupina vyhodnotit na setkání v polovině března.

Nový typ koronaviru se od loňského prosince šíří z Číny a způsobuje onemocnění, které dostalo název COVID-19. Nakažených je už více než 90.000, přes 3000 lidí nákaze podlehlo. Firmy v Evropské unii musejí omezovat výrobu kvůli chybějícím dodávkám součástek, závažných dopadů se kvůli strachu lidí z cestování obává turistický průmysl a pořadatelé veletrhů. Pokles prodeje na největším automobilovém trhu v Číně hrozí ztrátami automobilovému průmyslu.

Související

Koruna, anebo euro? Češi stále váhají. Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Více souvisejících

eurozóna EUR HDP EU-28

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy