Spotřebitelské ceny v zemích Evropské unie pokračovaly v říjnu v mírném růstu, který v meziročním srovnání činil 0,3 procenta. Ve státech platících eurem ale ceny meziročně znovu klesly o 0,3 procenta, což podobně jako v celé sedmadvacítce odpovídá zářijovým statistikám.
Ve své konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v eurozóně se tak v době koronavirových omezení ekonomiky drží na nejnižších hodnotách za poslední čtyři roky.
Loni v říjnu vzrostly v EU ceny o 1,1 procenta, v eurozóně pak o 0,7 procenta. Hodnoty inflace jsou tak stále velmi vzdálené cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se růst cen ve střednědobém výhledu držel těsně pod dvěma procenty.
Euro area annual #inflation stable at -0.3% in October (-0.3% in September) https://t.co/z0LCcP5LtW pic.twitter.com/1QBb0A3cXn
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) November 18, 2020
Nejvíce se v říjnu na celkovém poklesu cen v eurozóně podílely ceny energií, které se snížily o 8,2 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží klesly o 0,1 procenta. O dvě procenta vzhůru šly naproti tomu ceny potravin, alkoholu a tabáku. Ceny služeb se zvýšily o čtyři desetiny procenta.
Proti zářijovým hodnotám se meziroční inflace v říjnu snížila v 15 členských zemích EU, v deseti naopak vzrostla a ve dvou zůstala beze změny. Největší pokles cen zaznamenalo Řecko, kde se ceny snížily o dvě procenta. Nejvíce naopak cenová hladina stoupla v Polsku, a to o 3,8 procenta. V Maďarsku dosáhla inflace tří procent, v České republice 2,9 procenta. V Česku je to pokles o čtyři desetiny bodu proti září.
ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru.
V říjnu ale centrální banka na svém zasedání nechala podle očekávání měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny. Analytici se na základě statistických údajů obávají, že by současná druhá vlna pandemie mohla vyvolat deflační spirálu.
Související
Inflace je opět dvouprocentní. V březnu klesaly zejména ceny potravin
Češi spoří jako nikdy, což pomáhá krotit inflaci. Ta je teď v Česku jedna z nejnižších v EU
inflace , eurozóna , EU (Evropská unie) , Ekonomika , ecb
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 3 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 6 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 7 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 9 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 11 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák