Kam Německo uloží jaderný odpad? Některé lokality zasahují až k českým hranicím

Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.

Experti za geologicky vhodné označili devadesát oblastí o rozloze 240.874 kilometrů čtverečních, což je takřka 70 procent rozlohy Německa, které má plochu přes 357.000 kilometrů čtverečních. Tyto oblasti ale tvoří různé typy podloží, takže po započítání jejich překryvu zůstává v úvahu 194.157 kilometrů čtverečních, což odpovídá 54 procentům rozlohy Německa.

"To představuje výchozí bod v dalším výběru," uvedla BGE ve zprávě. Velká část těchto oblastí se nachází v Bavorsku včetně tamní strany Šumavy či Českého lesa (Hornofalcký les), v Sasku příhodné regiony v Krušných horách také zasahují k hranicích s Českem. V Sasku ve výběru zůstalo i území Lužice či okolí Drážďan. Hledání konečného místa se soustředí také na sever Německa, který byl zahrnut prakticky celý. Vhodné podloží se nachází i pod částí Berlína.

Německá média poukazují na to, že z výběru byl vyřazen severoněmecký Gorleben, který již v minulosti byl určen jako trvalé úložiště jaderného odpadu. Toto rozhodnutí ovšem později vláda přehodnotila a nyní tamní zařízení slouží jako mezisklad. Například bavorská vláda, která konečný sklad na svém území odmítá, přitom v minulosti doporučovala využít právě Gorleben, do jehož budování se již investovaly značné finanční prostředky.

Proti vyřazení Gorlebenu se dnes ostře ohradil bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber. "Je to nepochopitelné," řekl. "Další výběr bez Gorlebenu bude nedůvěryhodný," dodal. Takový názor ale Steffen Kanitz z vedení BGE odmítl. "Gorleben není ta nejlepší lokalita," prohlásil. Za problematickou označil skutečnost, že tamní solná ložiska netvoří neporušené podloží. A ani chemické rozbory vod nevyšly příznivě. Kanitz zároveň popřel, že by vyřazení Gorlebenu bylo politické rozhodnutí, a zdůraznil, že postup BGE je výhradně vědecký.

Původní označení Gorlebenu jako budoucího konečného skladu vyvolalo masivní vlnu odporu. Toho se chce vláda nyní vyvarovat, proto slibuje transparentní výběrový proces, do kterého bude zahrnuta veřejnost a jehož jednotlivé fáze musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.

Hledání oficiálně začalo v roce 2017. V první fázi, která ještě nekončí, experti z BGE vyhodnotili stávající geologická data, aby vyloučili geologicky nevhodné oblasti. Výběr pak ještě více zúží na místa, která by mohla být vhodná.

Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více upřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku. Pro ty nejvíce radioaktivní, které budou v zemi milion let, potřebuje podle propočtů ministerstva životního prostředí kapacitu zhruba 600.000 metrů krychlových. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.