Koronavirus poškozuje důvěru v německou ekonomiku, je nejníže od roku 2008

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu klesla nejníže od finanční krize v roce 2008, a to kvůli obavám z dopadů, které patrně bude mít na ekonomiku epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnil institut ZEW. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí podle odhadu ZEW klesne a propad je vysoce pravděpodobný i ve druhém čtvrtletí.

Index důvěry za březen se snížil na minus 49,5 bodu z únorových 8,7 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že index klesne jen na minus 26,4 bodu.

#ZEW-#Konjunkturerwartungen für #Deutschland brechen im März 2020 ein; Indikator steht bei minus 49,5 Punkten https://t.co/BwObB0Df5b /JG pic.twitter.com/Qp8zl8jt7M

— ZEW (@ZEW) March 17, 2020

"Ekonomika je ve stavu nejvyšší pohotovosti," uvedl prezident institutu ZEW Achim Wambach.

Šíření koronaviru ukončilo naději na růst v prvním čtvrtletí za pomoci solidního lednového růstu maloobchodních tržeb a průmyslové výroby. Koronavirus infikuje stále více lidí a přiměl vládu k nevídaným bezpečnostním opatřením, která mají zpomalit jeho šíření. Podle úředníků tak vláda nyní čeká, že ekonomika by letos měla poprvé od krize v roce 2009 klesnout. To sníží příjmy z daní a bude vyžadovat vysoké výdaje státu na pomoc firmám a na ochranu pracovních míst.

Dílčí ukazatel současné ekonomické situace se zhoršil na minus 43,1 z minus 15,7 bodu v předchozím měsíci. Analytici čekali jeho pokles pouze na minus 30 bodů.

Ekonom Jack Allen-Reynolds ze společnosti Capital Economics uvedl, že průzkum naznačuje citelný pokles hrubého domácího produktu (HDP). "Situace se pravděpodobně ještě zhorší ve druhém čtvrtletí, kdy očekáváme mnohem vyšší čtvrtletní pokles HDP než v době hluboké globální finanční krize," uvedl. Čísla ZEW podle něj naznačují, že by HDP Německa letos mohl klesnout až o čtyři procenta. Bude tak zapotřebí výrazná pomoc od Evropské centrální banky (ECB) i od vlády.

Německá ekonomika, která je největší v Evropě a na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Za celý loňský rok se její hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,6 procenta. To bylo výrazně méně než v předchozích dvou letech a nejhorší celoroční výsledek od roku 2013.

Kancléřka Angela Merkelová slíbila učinit vše, co je nutné, aby zpomalila šíření koronaviru a vykompenzovala jeho dopad na ekonomiku. Dodala také, že slib, že vláda si nevezme nový dluh, je nyní druhořadý.

Spolková vláda má nyní rozpočtovou rezervu více než 48 miliard eur (1,3 bilionu Kč) a pokud by se rozhodla zrušit plán vyrovnaného rozpočtu, může získat z nového dluhu až 35 miliard eur. Navíc spolkový úřad práce má rezervu 26 miliard eur, kterou může použít na pomoc firmám v rámci krátkodobých pracovních úvazků.

Systém veřejného zdravotnictví má rezervu téměř 20 miliard eur. Ministři financí Olaf Scholz a hospodářství Peter Altmaier minulý týden slíbili záruky pro podnikatele ve výši půl bilionu eur (13,5 bilionu Kč) na řešení ekonomického dopadu epidemie. Uvedli také, že pokud to bude potřeba, může se tato částka zvýšit. Ministerstvo financí také připravuje nouzový fond zaměřený na pomoc malým a středním podnikům.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika Německo eurozóna

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy