Ministři financí EU se neshodli na záchranném plánu pro ekonomiky

O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny.

Během noční debaty sestávající většinou z oddělených diskusí Centena s různými skupinami politiků se ministrům podařilo přiblížit kompromisnímu návrhu, na který byly ochotny kývnout všechny země s výjimkou Itálie na jedné a Nizozemska na druhé straně.

Centeno proto zrušil plánovanou tiskovou konferenci a odložil další jednání na čtvrtek. "Můj cíl zůstává: Pevná záchranná síť proti dopadům nemoci covid-19 (k ochraně zaměstnanců, firem a zemí) a dohoda na rozsáhlém plánu oživení," napsal dnes ráno Centeno na twitteru.

After 16h of discussions we came close to a deal but we are not there yet. I suspended the #Eurogroup & continue tomorrow, thu. My goal remains: A strong EU safety net against fallout of #covid19 (to shield workers, firms &countries)& commit/ to a sizeable recovery plan pic.twitter.com/kGHoURgdrv

— Mário Centeno (@mariofcenteno) April 8, 2020

Zatímco italský ministr financí Roberto Gualtieri podle listu Financial Times trval na přímé zmínce o dluhopisech, kterou návrh neobsahoval, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra odmítl formulaci, že plán počítá s využitím "nových finančních nástrojů". Oba politici se neshodli ani na podmínkách čerpání úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, který má být jednou z důležitých součástí pomoci.

"Z hlediska dlouhodobé ekonomické pomoci je podle nás rozumné spojit využívání ESM s určitými podmínkami," napsal na twitteru Hoekstra, podle něhož Nizozemsko souhlasí s financováním okamžitých potřeb zdravotnictví z fondu bez jakýchkoli podmínek. Gualtieri naproti tomu nechtěl svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z ESM.

Tento fond podle svého šéfa Klause Reglinga může na pomoc spojenou s koronavirovou krizí uvolnit asi 410 miliard eur (téměř 11,2 bilionu Kč) a může zemím nabídnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni přitom odhaduje, že země do obnovy ekonomik nalijí až deset procent HDP a budou proto potřebovat i další společné fondy.

In dieser schweren Stunde muss #Europa eng zusammenstehen. Gemeinsam mit @BrunoLeMaire rufe ich deshalb alle Euroländer auf, sich einer Lösung dieser schwierigen Finanzfragen nicht zu verweigern und einen guten Kompromiss zu ermöglichen - für alle Bürgerinnen und Bürger #Corona.

— Olaf Scholz (@OlafScholz) April 8, 2020

Kompromisní návrh byli ochotni podpořit i zástupci Francie nebo Španělska, kteří patří ke skupině zastánců společných dluhopisů, ale i německý ministr financí Olaf Scholz, jehož vláda se dosud stavěla po bok Nizozemska. Scholz po jednání společně s francouzským kolegou Brunem Le Mairem ve zjevném vzkazu Itálii a Nizozemsku na twitteru na země EU apeloval, aby souhlasily s přijetím "ambiciózního plánu".