Návrh rozpočtu EU? Babiš se zlobí. Šije do Macrona, promluvil o přijetí eura

Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu. Český premiér Andrej Babiš to dnes řekl na konferenci v Bratislavě, na které vystoupil spolu se slovenským kolegou Peterem Pellegrinim. Česko i Slovensko se v EU řadí k zemím, které například prosazují zachování financování politiky soudržnosti. Babiš také uvedl, že v otázce případného převzetí eura vidí více nevýhod než výhod.

"Klíčový pro nás je příští evropský rozpočet. Ten zkrátka navrhli tak, že se nám to vůbec nelíbí. Musíme udělat všechno pro to, abychom ho změnili," řekl Babiš na konferenci HNClub vydavatele listu Hospodárske noviny ze skupiny Agrofert, kterou Babiš založil.

V Bratislavě diskutují @AndrejBabis a @PellegriniP_ v rámci panelové diskuze #HNClub o vývoji ČR a SR 30 let po sametové revoluci, V4, prioritách v EU a boji proti klimatické změně. pic.twitter.com/kPLQw0wE3U

— Úřad vlády ČR (@strakovka) February 6, 2020

Babiš zmínil navrhovaný pokles unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027 pro politiku soudržnosti a zemědělství. V této souvislosti poukázal na schůzky zástupců zemí sdružených v seskupení přátel koheze, které se například vyslovily pro zachování financování politiky soudržnosti, jejímž cílem je snižování regionálních rozdílů v EU.

Babiš i Pellegrini upozornili také na slevy z příspěvků do unijního rozpočtu pro bohatší země EU a na dividendy, které pobírají zahraniční investoři z českých a slovenských firem.

Český premiér obhajoval pozici menších států EU a řekl, že unii netvoří jen francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. "My máme ten největší potenciál, protože naši lidé jsou pracovití. Nejsme ve Francii, kde mají zkrácený týden," uvedl Babiš, jenž spolu s Pellegrinim ocenili společný postup svých zemí, Maďarska a Polska, tedy takzvané visegrádské skupiny, v evropských tématech.

Babiš i Pellegrini na konferenci hovořili zejména o EU, byť ohlášeným tématem byl vývoj v obou zemích po roce 1989.

Po zmíněné konferenci Babiš o víceletém finančním rámci EU hovořil s Pellegrinim také během jejich následné společné schůzky. "Hlavní problém je, že Evropská komise i finské předsednictví navrhlo nějaký rozpočet, který je pro nás nepochopitelný. Pro mě by mělo logiku, kdyby se nejdřív Evropská komise zeptala členských států, jaké mají priority," řekl novinářům Babiš po jednání s Pellegrinim a před odpolední schůzkou se šéfkou Evropské komise a předsedou Evropské rady v Bruselu. Dodal, že Česko kromě zachování rozpočtu na tradiční politiky (koheze a zemědělství) požaduje také větší flexibilitu při čerpání peněz z evropských fondů.

Na konferenci předseda české vlády mimo jiné řekl, že pro jeho vládu není tématem převzetí eura, které Slovensko zavedlo již v roce 2009. "Jsou i výhody, já vidím více nevýhod. Pro nás je důležitá měnová politika, nezávislost České národní banky," řekl.

Státníci členských zemí EU budou o unijním rozpočtu na období 2021-2027 hovořit na mimořádném summitu 20. února. V jeho úvodu bude Slovensko zastupovat Babiš; slovenský premiér dorazí později, neboť se zúčastní televizní debaty před nadcházejícími parlamentními volbami na Slovensku.

Související

Andrej Babiš

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

Více souvisejících

Andrej Babiš Peter Pellegrini EU (Evropská unie) rozpočet Emmanuel Macron Angela Merkelová

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy