Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu. Český premiér Andrej Babiš to dnes řekl na konferenci v Bratislavě, na které vystoupil spolu se slovenským kolegou Peterem Pellegrinim. Česko i Slovensko se v EU řadí k zemím, které například prosazují zachování financování politiky soudržnosti. Babiš také uvedl, že v otázce případného převzetí eura vidí více nevýhod než výhod.
"Klíčový pro nás je příští evropský rozpočet. Ten zkrátka navrhli tak, že se nám to vůbec nelíbí. Musíme udělat všechno pro to, abychom ho změnili," řekl Babiš na konferenci HNClub vydavatele listu Hospodárske noviny ze skupiny Agrofert, kterou Babiš založil.
V Bratislavě diskutují @AndrejBabis a @PellegriniP_ v rámci panelové diskuze #HNClub o vývoji ČR a SR 30 let po sametové revoluci, V4, prioritách v EU a boji proti klimatické změně. pic.twitter.com/kPLQw0wE3U
— Úřad vlády ČR (@strakovka) February 6, 2020
Babiš zmínil navrhovaný pokles unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027 pro politiku soudržnosti a zemědělství. V této souvislosti poukázal na schůzky zástupců zemí sdružených v seskupení přátel koheze, které se například vyslovily pro zachování financování politiky soudržnosti, jejímž cílem je snižování regionálních rozdílů v EU.
Babiš i Pellegrini upozornili také na slevy z příspěvků do unijního rozpočtu pro bohatší země EU a na dividendy, které pobírají zahraniční investoři z českých a slovenských firem.
Český premiér obhajoval pozici menších států EU a řekl, že unii netvoří jen francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. "My máme ten největší potenciál, protože naši lidé jsou pracovití. Nejsme ve Francii, kde mají zkrácený týden," uvedl Babiš, jenž spolu s Pellegrinim ocenili společný postup svých zemí, Maďarska a Polska, tedy takzvané visegrádské skupiny, v evropských tématech.
Babiš i Pellegrini na konferenci hovořili zejména o EU, byť ohlášeným tématem byl vývoj v obou zemích po roce 1989.
Po zmíněné konferenci Babiš o víceletém finančním rámci EU hovořil s Pellegrinim také během jejich následné společné schůzky. "Hlavní problém je, že Evropská komise i finské předsednictví navrhlo nějaký rozpočet, který je pro nás nepochopitelný. Pro mě by mělo logiku, kdyby se nejdřív Evropská komise zeptala členských států, jaké mají priority," řekl novinářům Babiš po jednání s Pellegrinim a před odpolední schůzkou se šéfkou Evropské komise a předsedou Evropské rady v Bruselu. Dodal, že Česko kromě zachování rozpočtu na tradiční politiky (koheze a zemědělství) požaduje také větší flexibilitu při čerpání peněz z evropských fondů.
Na konferenci předseda české vlády mimo jiné řekl, že pro jeho vládu není tématem převzetí eura, které Slovensko zavedlo již v roce 2009. "Jsou i výhody, já vidím více nevýhod. Pro nás je důležitá měnová politika, nezávislost České národní banky," řekl.
Státníci členských zemí EU budou o unijním rozpočtu na období 2021-2027 hovořit na mimořádném summitu 20. února. V jeho úvodu bude Slovensko zastupovat Babiš; slovenský premiér dorazí později, neboť se zúčastní televizní debaty před nadcházejícími parlamentními volbami na Slovensku.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
Andrej Babiš , Peter Pellegrini , EU (Evropská unie) , rozpočet , Emmanuel Macron , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák