Nezaměstnanost v EU i eurozóně stále roste. Která země je na tom nejhůř?

Ve 27 zemích unie bylo v srpnu bez práce 15,6 milionu lidí, z toho 13,19 v eurozóně. Proti červenci se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 238.000, v zemích platících eurem pak o 251.000.

Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 16,2 procenta.

Euro area #unemployment up to 8.1% in August 2020 (8.0% in July). EU up to 7.4% https://t.co/AFJJPZlmbN pic.twitter.com/OgBDYSymdm

Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se rovněž zvýšila. V EU bylo bez práce 17,6 procenta mladých a v eurozóně 18,1 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými pak má Německo, kde činila 5,8 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je ale bez práce více než 40 procent mladých.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit - například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v srpnu zůstala na červencových 3,8 procenta, i když počet nezaměstnaných se o 600 snížil. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.