Nezaměstnanost v EU klesla na minimum. Kvůli koronaviru začíná upadat průmysl eurozóny

Ve 27 zemích unie, tedy už bez Británie, bylo v únoru bez práce téměř 13,98 milionu lidí, z toho 12,05 milionu v eurozóně.

Meziročně se počet nezaměstnaných snížil v EU o čtyři desetiny procentního bodu, což je zhruba o 784.000 lidí. V eurozóně pak o pět desetin bodu, což činí přibližně 663.000 lidí. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila v 19 členských zemích, ze kterých jsou údaje k dispozici. V Německu a Portugalsku zůstala beze změny a v dalších šesti zemích včetně Česka se zvýšila.

Euro area #unemployment down to 7.3% in February 2020 - the month before COVID-19 containment measures began to be widely introduced by Member States. EU at 6.5% https://t.co/C1Ymlbp929 pic.twitter.com/KQlJNJxA9b

Bez ohledu na meziroční nárůst o desetinu bodu si Česko ze všech členských zemí v únoru udrželo nadále nejnižší nezaměstnanost, a to dvě procenta. Následují Nizozemsko a Polsko s 2,9 procenta. Naopak největší zastoupení lidí bez práce má Řecko, kde podle posledních dostupných údajů z listopadu bylo nezaměstnaných 16,3 procenta práceschopného obyvatelstva. Ve Španělsku činila v únoru míra nezaměstnanosti 13,6 procenta.

V eurozóně se opět snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, i když nadále zůstává více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v EU bylo v únoru bez práce 14,9 procenta mladých, podobně jako o měsíc dříve, v eurozóně jejich nezaměstnanost klesla o desetinu bodu na 15,5 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Česko a Německo, kde činila 5,3 procenta. Největší je naopak v Řecku, kde dosáhla 34,7 procenta, ve Španělsku a v Itálii se pak pohybuje kolem 30 procent.

Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v březnu prudce klesla, důvodem bylo šíření onemocnění způsobeného koronavirem, které narušilo globální dodavatelské řetězce, a tím i výrobu. Příznivý není ani výhled a situace se zřejmě bude v příštích měsících dál zhoršovat, uvedla dnes organizace IHS Markit.

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor eurozóny klesl v březnu na 44,5 bodu z únorových 49,2 bodu. Ocitl se tak nejníže od poloviny roku 2012, kdy eurozónou zmítala dluhová krize. Dostal se zároveň hlouběji pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.

Index výroby se propadl o 10,2 bodu na 38,5 bodu, nejníže od dubna 2009. Index nových objednávek pak sklouzl na 11leté minimum 37,5 bodu ze 49,4 bodu v únoru. Jeho měsíční pokles byl nejvýraznější za 23 let, kdy se tato hodnota sleduje.

Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson upozornil, že pokles je mnohem vážnější, než se může zdát, protože index získal podporu v ukazateli, který měří zpoždění v dodavatelském řetězci. Zpoždění dodávek je obvykle považováno za známku rostoucí poptávky, nyní ale zpoždění svědčí o tom, že dodavatelské řetězce ničí zavřené továrny po celém světě.

Pod úroveň 50 bodů se propadly všechny dílčí indexy. Například index budoucí výroby, který je ukazatelem optimismu, klesl na rekordní minimum. Firmy se také chystají snižovat počet zaměstnanců nejrychleji za deset let.

Přerušení výroby, zákaz vycházení a růst nezaměstnanosti budou mít pravděpodobně nebývalý dopad na výdaje po celém světě, což zničí poptávku po široké škále produktů, dodal Williamson. "Výjimkou bude výroba potravin a léků, ale jinde by velké části zpracovatelského sektoru mohly zaznamenat takový pokles, jako nikdy předtím."

Podrobnější údaje z jednotlivých zemí ukázaly, že pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu Německa byl nejvýraznější za téměř 11 let. Aktivita v italských továrnách klesla v březnu nejvíce od dubna 2009 a dílčí index výroby ve zpracovatelském průmyslu spadl na 27,8 bodu, nejníže od začátku měření v roce 1997. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu Francie a Španělska klesla nejníže za sedm let.