Slovenská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, odhaduje vláda

Slovenská ekonomika letos podle odhadu ministerstva financí klesne kvůli dopadům koronaviru o 7,2 procenta. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Příští rok by se exportně orientované slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 procenta. Ministerstvo to dnes uvedlo ve své aktualizované ekonomické prognóze.

Ministerstvo ovšem upozornilo, že prodloužení pandemie choroby covid-19 nebo její návrat ve druhé polovině letošního roku by recesi ekonomiky výrazně prohloubily.

"Tento odhad stojí na předpokladu, že slovenská ekonomika i její zahraniční obchodní partneři zůstanou během dvou měsíců výrazně utlumeni. Výkon ekonomiky výrazně klesne zejména ve druhém čtvrtletí, a to napříč sektory služeb, průmyslu a stavebnictví," sdělil úřad.

Slovenské ministerstvo financí je pesimističtější než Mezinárodní měnový fond (MMF), který v úterý Slovensku na letošní rok předpověděl pokles ekonomiky o 6,2 procenta.

Pokud by pandemie choroby covid-19 a související karanténní opatření trvaly tři měsíce, ekonomika Slovenska by letos podle rizikového scénáře zaznamenala propad až o 12,5 procenta.

Naposledy Slovensko zažilo recesi za globální finanční krize v roce 2009, kdy hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,5 procenta. Loni se HDP zvýšil o 2,3 procenta a na letošek ministerstvo financí dříve odhadovalo růst o 2,2 procenta.

Ministr financí Eduard Heger novinářům bez bližších podrobností řekl, že země letos dosáhne i rekordního schodku veřejných financí.

Propad slovenské ekonomiky podle ministerstva financí letos povede ke zvýšení míry nezaměstnanosti sestavené na základě mezinárodní metodiky, a to na 8,8 procenta z 5,8 procenta loni. V dalších letech by nezaměstnanost měla postupně klesat a v roce 2023 se dostat až na 6,4 procenta.

Ministerstvo financí uvedlo, že zaměstnavatelé na pětimilionovém Slovensku letos zruší 88.000 pracovních míst. O práci přijdou lidé ve vybraných sektorech služeb včetně cestovního ruchu, ale i v průmyslu a v dopravě. Vládní opatření ohledně kompenzací mezd pracovníků firem státem by měly zachránit 20.000 pracovních míst.

Podle prognózy letos na Slovensku výrazně zpomalí tempo růstu mezd a také inflace. Ta by vlivem nízkých cen ropy a očekávaného poklesu regulovaných cen energií měla příští rok zvolnit tempo skoro na nulu.

V úterý na Slovensku přibylo 28 pozitivně testovaných lidí na koronavirus, celkově má země 863 potvrzených případů nákazy.

Slovensko s cílem omezit šíření koronaviru například uzavřelo školy, řadu prodejen, lyžařská střediska a jiné provozovny v cestovním ruchu. Některé velké firmy včetně automobilek kvůli poklesu poptávky nebo kvůli problémům s dodávkami dílů ohlásily přerušení výroby. Zakázány byly rovněž hromadné kulturní, společenské a sportovní akce. Letos se tak neuskuteční ani tradičně největší slovenský hudební festival Pohoda, jehož 24. ročník byl naplánován na začátek července. Organizátoři Pohody dnes informovali, že akce se přesouvá na příští rok a že zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti.

Související

Tomáš Dvorský Původní zpráva

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Více souvisejících

Slovensko Ekonomika HDP Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 26 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy