Začala ve Středomoří cenová válka o turisty?

Všichni ve Středomoří, které každoročně hostí 350 milionů turistů, jsou si vědomi, že ceny z roku 2019 s takto oslabenou poptávkou nebudou mít šanci na úspěch. Jejich snížení se ale brání - s vědomím, že skutečná cenová válka by přinesla velké oběti. Napsal to chorvatský deník Večernji list.

Zda mohou slevy na ubytování vůbec pomoci v takto netypickém roce, nikdo pořádně neví. Hostitelé ale nemají mnoho manévrovacího prostoru. Hodně hotelů se dokonce rozhodlo, že budou mít i nadále zavřeno.

Sicílie se v těchto dnech pokouší přitáhnout pozornost nabídkou, že na každé tři noclehy připadne jeden zdarma. Někteří hoteliéři ve Španělsku, kam budou turisté moci až od 1. července, vyhlašují akce dvou za cenu jednoho. Část hotelů se v různých zemích snaží prodat s výraznou slevou budoucí pobyty, které si zákazníci budou moci vybrat až do konce roku 2022.

Hodně bude záležet na tom, jak se k věci postaví Turecko, které je známé velmi nízkými cenami a které se nyní potýká s půldruhým milionem prázdných hotelových lůžek. Země, která v roce 2020 počítala s 58 miliony návštěvníků, zatím nevytáhla všechny karty. Možná si variantu snížení cen nechává na později, nečeká ale ani se založenýma rukama. Už v květnu zahájili Turci v 70 zemích takzvanou telefonní diplomacii, při níž rozšiřují veškeré relevantní informace o dovolené v Turecku. Mezi nimi i tu, že kapacita hotelů bude preventivně snížena maximálně na 60 procent. Ukazují tím starost o zdraví hostů a přes 60 procent by se beztak patrně nedostali, píše chorvatský deník.

Turecko, stejně jako sousední Řecko, je závislé na leteckém spojení. Do jaké míry se letecká doprava vrátí do normálu, je zatím nejisté. Část evropských touroperátorů říká, že bude létat charterovými lety a spoje do Středomoří oznámily už i nízkonákladové aerolinky. V konečném důsledku ale bude všechno záležet na počtu cestujících, neboť při jejich malém počtu se organizátorům létat nevyplatí. Ekonomicky nevychází dokonce ani to, když se prodá méně než 80 procent sedadel.

Teprve pak mohou přijít na řadu výhodnější akce typu last minute, říká konzultant v cestovním ruchu Ivan Puškar. Podle něj zůstane v létě až polovina ubytovacích kapacit ve středomořských zemích nevyužita.

Na španělském a italském pobřeží - nepočítáme-li Kanárské ostrovy či Sicílii, které jsou na tom lépe - jsou zahraniční hosté spíše přáním než splnitelným cílem. V obou zemích, které jsou silně závislé na domácím cestovním ruchu, se proto vlády zabývají tím, jak domácí turisty povzbudit k aktivitě.

Například Slovinsko občanům rozdává poukázky na 200 eur (asi 5300 Kč) na dovolenou v tuzemsku. To je špatná zpráva pro sousední Chorvatsko, které každoročně hostí na 1,5 milionu Slovinců.

Řecko, které se může chlubit tím, jak se s koronavirem dobře vypořádalo, je do značné míry závislé na hostech, kteří dorazí letadlem. Ale ani tato země, jejíž premiér nedávno ohlásil "restart turismu", se nevyznačuje cenami za pakatel. Například německá cestovní kancelář TUI nabízí pobyt na Krétě v hlavní sezoně ve čtyř- či pětihvězdičkových hotelech za 1100 až 1300 eur (29.200 až 34.600 Kč). Výhoda ale spočívá pouze v tom, že ještě loni by na stejnou částku vyšel pobyt pouze mimo hlavní sezonu.

Zda a do jaké míry turismus v červenci ožije, záleží v první řadě na koronaviru, v druhé řadě pak na Němcích, které nyní dychtivě vyhlíží celé Středomoří. Právě Německo výrazně ovlivní letošní cestovatelské trendy. Podle průzkumů veřejného mínění chce 80 procent Němců strávit plánovanou dovolenou v zahraničí.

Chorvatsko si v tomto ohledu nestojí špatně. Pro mnoho evropských států jde o nejbližší středomořskou zemi, není tak odkázáno na letecké spojení. Jeho velkou výhodou je i dobrá epidemická situace.

"A ceny? To bude záležet na poptávce, v některých objektech a termínech se možná sníží, v jiných naopak vzrostou. V jedné firmě na středním Jadranu tvrdí, že mají v některých termínech v srpnu už plno," říká šéf Chorvatského turistického sdružení (HUT) Veljko Ostojić.