Život bez kávy? Krizový plán švýcarské vlády pobouřil veřejnost

Když švýcarská vláda letos na jaře zveřejnila plán, na základě kterého by se měly tyto zásoby kávy zlikvidovat, narazila na tvrdý odpor.

Nízkoenergetický voňavý nápoj s nízkou výživovou hodnotou, nepatří podle vládních úředníků na seznam věcí "nezbytných k životu". To se ale švýcarské veřejnosti vůbec nelíbilo.

Švýcaři patří k největším milovníkům kávy na světě a vypadá to, že mnoho z nich si život bez ní nedokáže představit ani v krizové situaci či při katastrofě. Tváří v tvář takovému odporu vláda oznámila, že svůj záměr přehodnotí.

Patnáct tun kávy, které by 8,5 milionu obyvatel alpské země údajně vystačilo na tři měsíce, je jednou z mnoha položek ze seznamu hmotných rezerv pro případ nouze. Dále jde třeba o cukr, mouku, olej na vaření, rýži, palivo, pitnou vodu a léky.

Ve Švýcarsku se vyrábí jen polovina potravin, které se v této zemi spotřebují a závažný nedostatek základních potřeb, jaký země zažila za první a druhé světové války, přivedl vlády v následujících letech k vytváření zásob pro případ krize. Výrobci zboží, které je na seznamu základních potřeb, musejí jeho určité množství skladovat a vláda jim za to platí. Očekává ale také, že i občané budou myslet na vlastní rezervy, které by jim pomohly přetrvat v případě neočekávané události: patří mezi ně pitná voda, jídlo na týden, svítilna a toaletní papír.

V roce 2016 vláda zveřejnila video, jak se co nejlépe připravit na stav nouze nebo na katastrofu. V klipu se objevili dva muži: "připravený Tom" a "lajdák Tim". Zatímco Tomův sklep byl plný potřebných zásob, Timův zel prázdnotou, a hrozilo tak, že v případě katastrofy nedokáže zajistit rodinu. Ve skutečnosti se ale jen třetina Švýcarů obtěžuje s udržováním zásob pro svou osobní potřebu, ukazují statistiky.

Lidé se často nad touto představou jen pousmějí a vzpomínají, "jak jejich babička mívala zásoby těstovin", jiní říkají, že mají malý byt a na zásoby nemají dost místa a další přiznávají, že jedinou věcí, kterou mají ve sklepě, jsou lyže.

Vypadá to ale, že Švýcaři očekávají od své vlády, že se o hmotné rezervy postará místo nich, a to včetně nepostradatelné kávy. Švýcaři ročně v přepočtu na osobu spotřebují osm kilogramů kávy. Najít někoho ve Švýcarsku, kdo ji nepije, je obtížné: káva s mlékem po ránu, malé espresso nebo ristretto po obědě či večeři jsou zde každodenním rituálem. A nemít tohle zajištěné - byť jen třeba na týden - je pro mnohé nepředstavitelné.

A tak vláda, vyvedená z konceptu odporem proti svému plánu, od původního rozhodnutí upouští. Svoji roli při tom hráli zřejmě i švýcarští výrobci kávy, kteří nechtějí přijít o tučné poplatky za skladování této pro tolik lidí strategické komodity.

Úřad, který dohlíží na zásoby potravin v zemi, využil debaty, aby veřejnosti připomněl, že mít něco odloženého stranou pro nenadálé situace není k zahození. Velké ozbrojené konflikty v nejbližším okolí Švýcarska sice v nejbližší době podle všeho nehrozí, úřady i občané by ale měli být připraveni na přírodní katastrofy nebo kybernetické útoky, které by mohly přetrhnout dodavatelské řetězce, ale i na výpadky dodávek určitého zboží kvůli globálním ekonomickým krizím.

Poměrně nedávno se přitom ukázalo, že udržování zásob má ve Švýcarsku své opodstatnění. Loni totiž hladina Rýna klesla tak nízko, že lodě dovážející minerální oleje a hnojiva se nemohly do země dostat, a tak přišly na řadu zásoby. Podobné to bylo v roce 2017 v době celosvětového nedostatku antibiotik: švýcarských nemocnic se problémy nedotkly, protože měly zásoby potřebných léků. Vše tak nasvědčuje tomu, že švýcarská vláda bude rezervy udržovat i v budoucnu a veřejnost ji v tom bude podporovat - tedy pokud bude na jejich seznamu káva.