Evropská centrální banka zvýšila základní úrok, chce zmírnit inflaci

ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.

Od července tak ECB zvýšila základní úrokovou sazbu už o 2,5 procentního bodu, což je zatím její nejrychlejší tempo zpřísňování měnové politiky. Cílem je snížit inflaci, kterou letos prudký růst cen potravin, energií a služeb v eurozóně zvýšil nad deset procent.

Centrální banka dodala, že na základě podstatné revize výhledu inflace směrem nahoru očekává další zvyšování úroků. Podle jejího zpřesněného odhadu se inflace do roku 2025 na dvouprocentní cíl banky nesníží.

"Soudíme, že úrokové sazby budou muset stále výrazným a stabilním tempem růst," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Podle ní je třeba očekávat další zvýšení o půl procentního bodu po značně dlouhou dobu. Dodala, že inflační rizika jsou stále vychýlená směrem nahoru.

ECB ve svém prohlášení uvedla, že očekává, že případná recese bude relativně krátká a mírná. Lagardeová poznamenala, že nezaměstnanost v eurozóně je na nejnižší úrovni.

Prohlášení ECB i vyjádření Lagardeové, která na tiskové konferenci potvrdila další zpřísňování měnové politiky, poslala euro nad 1,07 USD, nejvýše za téměř půl roku.

Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu Kč), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů, pokles bude tempem 15 miliard eur za měsíc. Tento krok firmám a vládám zdraží půjčky.

ECB také zveřejnila novou prognózu, ve které počítá, že inflace v eurozóně se příští rok sníží na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v září. V roce 2025 počítá ECB v eurozóně s inflací 2,3 procenta.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se příští rok podle nynějšího odhadu ekonomů ECB zvýší o 0,5 procenta, v září ECB čekala růst o 0,9 procenta. V roce 2024 tempo růstu zrychlí na 1,9 procenta a v roce 2025 ekonomika stoupne o 1,8 procenta, domnívá se ECB.

ECB svým dnešním rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila. Ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvýšil základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.