Evropská centrální banka zvýšila základní úrok, chce zmírnit inflaci

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.

ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.

Od července tak ECB zvýšila základní úrokovou sazbu už o 2,5 procentního bodu, což je zatím její nejrychlejší tempo zpřísňování měnové politiky. Cílem je snížit inflaci, kterou letos prudký růst cen potravin, energií a služeb v eurozóně zvýšil nad deset procent.

Centrální banka dodala, že na základě podstatné revize výhledu inflace směrem nahoru očekává další zvyšování úroků. Podle jejího zpřesněného odhadu se inflace do roku 2025 na dvouprocentní cíl banky nesníží.

"Soudíme, že úrokové sazby budou muset stále výrazným a stabilním tempem růst," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Podle ní je třeba očekávat další zvýšení o půl procentního bodu po značně dlouhou dobu. Dodala, že inflační rizika jsou stále vychýlená směrem nahoru.

ECB ve svém prohlášení uvedla, že očekává, že případná recese bude relativně krátká a mírná. Lagardeová poznamenala, že nezaměstnanost v eurozóně je na nejnižší úrovni.

Prohlášení ECB i vyjádření Lagardeové, která na tiskové konferenci potvrdila další zpřísňování měnové politiky, poslala euro nad 1,07 USD, nejvýše za téměř půl roku.

Dalším krokem ECB v rámci zpřísňování měnové politiky bude snížení jejích zásob dluhopisů v hodnotě pěti bilionů eur (121,3 bilionu Kč), které nakoupila v době, kdy se snažila stimulovat hospodářskou aktivitu. Od března do konce druhého čtvrtletí příštího roku nebude reinvestovat všechny výnosy ze splatných dluhopisů, pokles bude tempem 15 miliard eur za měsíc. Tento krok firmám a vládám zdraží půjčky.

ECB také zveřejnila novou prognózu, ve které počítá, že inflace v eurozóně se příští rok sníží na 6,3 procenta a v roce následujícím zpomalí na 3,4 procenta. Oba údaje jsou vyšší, než centrální banka očekávala v září. V roce 2025 počítá ECB v eurozóně s inflací 2,3 procenta.

Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se příští rok podle nynějšího odhadu ekonomů ECB zvýší o 0,5 procenta, v září ECB čekala růst o 0,9 procenta. V roce 2024 tempo růstu zrychlí na 1,9 procenta a v roce 2025 ekonomika stoupne o 1,8 procenta, domnívá se ECB.

ECB svým dnešním rozhodnutím následuje americkou centrální banku (Fed), která tempo zvyšování úrokových sazeb také zpomalila. Ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na čtyřech předchozích zasedáních Fed zvýšil základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.

Související

Ilustrační fotografie. Původní zpráva

Platba v hotovosti má zůstat zachována, shodují se politické strany a ČNB. Její odmítání je problém

SPD chce zavést platbu v hotovosti mezi ústavní práva, přestože je odmítání tohoto druhu plateb nelegální. EuroZprávy.cz proto oslovily všechny parlamentní strany s tím, co si o předloženém návrhu myslí. Vyjádření zaznělo i z České národní banky. Odmítání hotovosti je stále častější problém, proti tomuto trendu prý bojuje i Evropská centrální banka. 
Christine Lagardeová

Oživení evropské ekonomiky zbrzdily obnovené restrikce, uvedla Lagardeová

Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.

Více souvisejících

Evropská centrální banka inflace

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 59 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy