Jaká je skutečná efektivita sankcí? Ruské společnost bohatnou, oligarchové mají víc než před válkou

Server Ukrainska Pravda píše, že například nejbohatší muž Ruska Andrej Melničko svůj majetek za rok 2022 více než zdvojnásobil z 11 na 25 miliard dolarů. Vlastní korporaci Eurochem.

Tamním oligarchům pomáhá prudký globální nárůst cen obilí, hnojiv, kovů a energie. Ze země rovněž odešla řada západních společností, což uvolnilo místo těm ruským. Oligarchové si mimo jiné přivlastnili některá západní aktiva.

Zatímco oligarcha Vladimir Potanin získal Rosbank vlastněnou Francií, Ivan Tyriškin koupil český Home Credit. Společnost Novatek patřící Leonidu Michelsonovi a Gennadijovi Timčekovi získala podíly v ruských ropných a plynových projektech od západních společností Shell a Total.

Naděje na vzpouru ruských elit kvůli poklesu jejich bohatství se tak jeví být liché. Válka se pro ně stala výnosným byznysem – původní ztráty ze začátku loňského roku si miliardáři vykompenzovali.

Podařilo se to také Juriji Kovalčukovi, jehož společnost pojišťuje životy ruských vojáků. Jednomu z předních ideologů invaze se majetek vrátil na předválečnou úroveň.

Na Západě se mezitím dlouhodobě skloňuje otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy. Oligarchové stále mají jachty, vily a korporátní práva v hodnotě desítek miliard dolarů. „Jediné, co jim hrozí, je mírná ztráta hodnoty v důsledku odstávky,“ píše server Ekonomična Pravda.

Ten rovněž navrhuje, že by západní země mohly tato aktiva zabavit a převést na Ukrajinu. „Myšlenka použít 58 miliard dolarů ruských soukromých aktiv na kompenzaci škod se zdá být docela férová, ale západní země s tím nespěchají,“ pokračuje ukrajinský server.

„Sankce jsou reakcí na vypuknutí války. Pokud válka skončí, důvody pro sankce zmizí. Omezení vůči ruským oligarchům mohou být zrušena soudní cestou nebo rozhodnutím vlády,“ podotýká náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Iryna Mudraová.

Zákony o konfiskaci majetku tak po válce zřejmě nepřijdou. „Ke konfiskaci nemusí dojít, protože zákon není retroaktivní. Pokud budou tyto mechanismy zavedené až po válce, nebude důvod ke konfiskaci, protože právně nebude existovat fakt probíhající ozbrojené agrese,“ přiblížil spoluzakladatel Sítě na ochranu národní zájmů ANTS Jaroslav Sydorovič.

„Ukrajina má 24 rozhodnutí protikorupčního soudu o konfiskaci ruského majetku v hodnotě 80 miliard hřiven. Náš zákon by mohl být příkladem pro západní partnerské země,“ míní ukrajinská ekonomka Lidija Lisovská.

Existují mechanismy, jak majetek zabavit. Oligarchové totiž musí majetek přiznat, následně je zmrazen. Pokud policie zjistí, že daná osoba majetek nepřiznala nebo ho v době jeho omezení pronajímala, může ho zabavit.

Nicméně všechny zmrazené majetky takto postihnout nelze – ruští oligarchové zkrátka majetek přiznají a jednoduše vyčkávají, dokud válka nekončí. Soud nebude mít důvod ke konfiskaci a jelikož budou sankce po válce zrušeny, možnost jeho zabavení končí.

Ne každý oligarcha ale majetek přiznává a raději riskuje. Například Ališer Usmanov nepřiznal obrazy v hodnotě 5 milionů dolarů na své jachtě, načež je zodpovědné orgány zabavily. Taktéž dopadl nejmenovaný ruský poslanec, který se pokoušel pronajímat své byty v Mnichově.