Jaká je skutečná efektivita sankcí? Ruské společnost bohatnou, oligarchové mají víc než před válkou

Ruské společnosti od začátku války proti Ukrajině zbohatly. Majetek ruských miliardářů stoupnul z 353 na 505 miliard dolarů. Problémem je, že orgány většinou nemohou majetek situovaný na Západě zabavit – pokud ho oligarcha přizná, stačí mu počkat do konce války až sankce budou bezdůvodné, a konfiskace je tím pádem nezákonná.

Server Ukrainska Pravda píše, že například nejbohatší muž Ruska Andrej Melničko svůj majetek za rok 2022 více než zdvojnásobil z 11 na 25 miliard dolarů. Vlastní korporaci Eurochem.

Tamním oligarchům pomáhá prudký globální nárůst cen obilí, hnojiv, kovů a energie. Ze země rovněž odešla řada západních společností, což uvolnilo místo těm ruským. Oligarchové si mimo jiné přivlastnili některá západní aktiva.

Zatímco oligarcha Vladimir Potanin získal Rosbank vlastněnou Francií, Ivan Tyriškin koupil český Home Credit. Společnost Novatek patřící Leonidu Michelsonovi a Gennadijovi Timčekovi získala podíly v ruských ropných a plynových projektech od západních společností Shell a Total.

Naděje na vzpouru ruských elit kvůli poklesu jejich bohatství se tak jeví být liché. Válka se pro ně stala výnosným byznysem – původní ztráty ze začátku loňského roku si miliardáři vykompenzovali.

Podařilo se to také Juriji Kovalčukovi, jehož společnost pojišťuje životy ruských vojáků. Jednomu z předních ideologů invaze se majetek vrátil na předválečnou úroveň.

Na Západě se mezitím dlouhodobě skloňuje otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy. Oligarchové stále mají jachty, vily a korporátní práva v hodnotě desítek miliard dolarů. „Jediné, co jim hrozí, je mírná ztráta hodnoty v důsledku odstávky,“ píše server Ekonomična Pravda.

Ten rovněž navrhuje, že by západní země mohly tato aktiva zabavit a převést na Ukrajinu. „Myšlenka použít 58 miliard dolarů ruských soukromých aktiv na kompenzaci škod se zdá být docela férová, ale západní země s tím nespěchají,“ pokračuje ukrajinský server.

„Sankce jsou reakcí na vypuknutí války. Pokud válka skončí, důvody pro sankce zmizí. Omezení vůči ruským oligarchům mohou být zrušena soudní cestou nebo rozhodnutím vlády,“ podotýká náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Iryna Mudraová.

Zákony o konfiskaci majetku tak po válce zřejmě nepřijdou. „Ke konfiskaci nemusí dojít, protože zákon není retroaktivní. Pokud budou tyto mechanismy zavedené až po válce, nebude důvod ke konfiskaci, protože právně nebude existovat fakt probíhající ozbrojené agrese,“ přiblížil spoluzakladatel Sítě na ochranu národní zájmů ANTS Jaroslav Sydorovič.

„Ukrajina má 24 rozhodnutí protikorupčního soudu o konfiskaci ruského majetku v hodnotě 80 miliard hřiven. Náš zákon by mohl být příkladem pro západní partnerské země,“ míní ukrajinská ekonomka Lidija Lisovská.

Existují mechanismy, jak majetek zabavit. Oligarchové totiž musí majetek přiznat, následně je zmrazen. Pokud policie zjistí, že daná osoba majetek nepřiznala nebo ho v době jeho omezení pronajímala, může ho zabavit.

Nicméně všechny zmrazené majetky takto postihnout nelze – ruští oligarchové zkrátka majetek přiznají a jednoduše vyčkávají, dokud válka nekončí. Soud nebude mít důvod ke konfiskaci a jelikož budou sankce po válce zrušeny, možnost jeho zabavení končí.

Ne každý oligarcha ale majetek přiznává a raději riskuje. Například Ališer Usmanov nepřiznal obrazy v hodnotě 5 milionů dolarů na své jachtě, načež je zodpovědné orgány zabavily. Taktéž dopadl nejmenovaný ruský poslanec, který se pokoušel pronajímat své byty v Mnichově.

Související

Více souvisejících

Rusko Gennadij Timčenko (miliardář) rubl

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy