Tesla, kdysi symbol ekologické revoluce v automobilovém průmyslu, nyní čelí odlivu zákazníků v Evropě. Důvodem není pouze konkurence, ale také kontroverzní politické postoje jejího šéfa Elona Muska. Mnoho majitelů vozů Tesla vyjadřuje zklamání a odpor vůči jeho podpoře Donalda Trumpa a krajně pravicové strany AfD v Německu.
Jedním z těch, kteří se cítí podvedeni, je švýcarský podnikatel Mike Schwede. Když si před lety pořídil Teslu, měl pocit, že investuje do budoucnosti a podporuje boj proti klimatické krizi. Nyní je však znechucen chováním jejího zakladatele. Poslední kapkou pro něj bylo, když Musk na lednové inauguraci Donalda Trumpa opakovaně předvedl gesto připomínající fašistický pozdrav.
„Cítil jsem jen odpor,“ přiznal pro The Guardian Schwede, který se rozhodl svůj vztah k automobilce přehodnotit. Prodej svého vozu zavrhl kvůli vysokému nájezdu kilometrů, a místo toho začal za každý ujetý kilometr posílat 10 centů na charitativní organizace podporující LGBTQ+ mládež a boj proti extremismu. „To je má osobní pomsta,“ dodal.
Podobné pocity zažívá i německý podnikatel Patrik Schneider. „Dříve nás považovali za voliče Zelených, ekology a bojovníky proti CO2. To byla legrace. Ale teď nás považují za podporovatele Trumpa, což už vtipné není,“ řekl pro německý magazín Capital.de. Aby dal najevo svůj nesouhlas s Muskem, začal prodávat samolepky s nápisy jako „Koupil jsem to, než Elon zešílel“ nebo „Elon je blázen“.
Nejde však jen o individuální protesty. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) se v lednu 2025 prodeje nových vozů Tesla v Evropě propadly o 45 %. Automobilka prodala jen 9 945 vozů oproti loňským 18 161 kusům.
Kromě Muskova politického aktivismu se na poklesu podílí i ekonomické faktory, jako je úbytek státních dotací na elektromobily či očekávání nové generace modelu Tesla Y.
V Německu Musk ještě více pobouřil veřejnost, když na své sociální síti X hostil předsedkyni krajně pravicové AfD Alice Weidel a vystoupil na mítinku této strany, kde kritizoval multikulturalismus. To vyvolalo vlnu odporu mezi politiky i firmami.
Drogerie Rossmann oznámila, že přestane kupovat vozy Tesla do svého firemního vozového parku. Energetická společnost LichtBlick prohlásila, že „vytáhne zástrčku“ a Tesly přestane používat. Aktivisté z britské skupiny Led by Donkeys dokonce promítli na budovu Tesla Gigafactory v Berlíně záběry Muskova fašistického pozdravu s nápisem: „Nejbohatší muž světa propaguje krajní pravici v Evropě. Nekupujte Teslu.“
V Polsku, kde nacistická okupace za druhé světové války vedla k smrti šesti milionů lidí, včetně tří milionů Židů, vyvolalo Muskovo spojení s AfD ostrou reakci. Ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras vyzval k bojkotu Tesly: „Žádný normální Polák by už Teslu kupovat neměl.“
Protesty proti Muskově politice nabírají kreativní formy. V Londýně se na autobusových zastávkách objevily parodické reklamy s nápisem „Tesla – Swasticar“ a sloganem „Zrychlí z 0 na 1939 za 3 sekundy“ – narážkou na začátek druhé světové války. V severním Londýně aktivisté přinesli do showroomu Tesly kartonovou figurínu Muska se zdviženou pravicí.
Tesla na klesající prodeje zatím nereagovala. Musk však nadále působí optimisticky. Při posledním setkání s investory připustil, že rok 2025 bude těžký, ale věří, že 2026 bude pro automobilku „epický“.
Podle automobilového analytika Matthiase Schmidta bude příští rok pro Teslu klíčový. „Musk už spotřeboval většinu svých devíti životů, a teď se ukáže, zda má ještě nějaký v záloze.“
Zatímco Tesla čelí jednomu z největších propadů v historii, konkurence nezahálí. Švédská značka Polestar se snaží přilákat bývalé majitele Tesly. Její šéf Michael Lohscheller pro Bloomberg uvedl: „Dostáváme spoustu zpráv od lidí, kterým se nelíbí, co Musk dělá. Naši prodejci vědí, že mají Tesláky oslovit.“
Zůstává otázkou, zda zákazníci na Muskovy kroky zapomenou, nebo zda politická angažovanost poškodí značku trvale. V USA se Tesla stále drží, ale Evropa, která byla jedním z jejích klíčových trhů, dává najevo, že spojení s krajní pravicí se neodpouští.
Ať už Tesla přežije současné turbulence, nebo ne, jedno je jisté – značka, která byla kdysi symbolem pokroku a inovace, se pro mnoho lidí stala toxickou.
3. března 2026 16:14
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
Související
Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů
BYD v Evropě válcuje Teslu. Nabízí za kratší dobu nabíjení mnohem větší dojezd
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 2 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
včera
Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky
včera
Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur
včera
Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána
včera
Trump otočil. Už to není Putin, tentokrát je podle něj překážkou míru Zelenskyj
včera
Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí
Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.
Zdroj: Libor Novák