Od zítra platí embargo na ruský diesel, i českým řidičům proto zdraží nafta, varuje britská poradenská firma

Už zítra vstupuje v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se včera shodla EU se zeměmi skupiny G7. Informuje ekonom Kovanda.

Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel.

Včera EU a G7 dojednaly ještě druhý strop, 45 dolarů za barel, který se vztahuje na ropné produkty, které se, na rozdíl od dieselových paliv, tradičně prodávají ve slevě oproti ceně ropy. Cena ruské námořně vyvážené ropy je už od loňského prosince ze strany EU a G7 zastropována na úrovni 60 dolarů za barel.

Cena ruských dieselových paliv se nyní pohybuje kolem 90 dolarů za barel. Zastropování ještě o 10 dolarů na barel vyšší se tak ruských rafinérií příliš nedotkne. Nutno ovšem říci, že ruská dieselová paliva jsou už nyní ve slevě, neboť dieselová paliva z jiných oblastí, než je Rusko, se v EU dle její klíčové referenční ceny prodávají za přibližně 113 dolarů za barel.

Rusko před invazí na Ukrajinu dodávalo do EU v průměru zhruba 650 tisíc barelů dieselových paliv denně. Zítřek tedy představuje zásadní milník v procesu přesměrovávání těchto dodávek, nebo alespoň jejich podstatné části, do jiných oblastí.  Největší odběratelem ruských dieselových paliv tak letos bude oblast východního Středozemí, včetně Turecka (viz graf Bloombergu níže). Do této oblasti zamíří letos v denním průměru o sto tisíc barelů dieselu více než loni, celkem 210 tisíc barelů. Klíčovými odběrateli ruských dieselových paliv se letos stanou také africké a latinskoamerické země. 

Vítězi celé situace tak budou obchodníci s palivy a také země, které budou profitovat z jejich přeprodeje. Příkladem je Indie. Ta velmi pravděpodobně bude zpracovávat ruskou ropu a vyvážet ji zpracovanou, třeba právě v podobě dieselového paliva, do Evropy jako palivo již ne-ruského původu. Ruská ropa, stejně jako zmíněný ruský diesel, je nyní ve slevě oproti referenční ceně, a to kvůli západním sankcím.

Dále například zmíněné Turecko už nyní tedy nakupuje ruská dieselová paliva ve slevě, nyní za oněch zhruba 90 dolarů za barel, přičemž svými vlastními dodávkami tohoto paliva zásobuje země EU za cenu o zhruba 25 procent vyšší. Loni v prosinci si Turecko dovezlo rekordní objem ruských dieselových paliv. Podobně na situaci vydělá také Maroko, jehož dovoz ruského dieselu v uplynulých týdnech též markantně vzrostl.

Už nyní nastávají paradoxní podívané. Třeba když se ve Středozemním moři míjí dva tankery. První přepravuje barely s ruským dieselem z přístavu Primorsk v Baltském moři do Turecka. Druhý veze z Turecka to samé palivo do Francie.

Mezinárodní toky obchodu s ropou a ropnými produkty, které se postupně zefektivňovaly a cizelovaly po celá desetiletí, se tak nyní zesložiťují. S jejich narůstající „zašmodrchaností“ stoupá cena přepravy. Třeba proto, že tankery musí nyní zdolat větší vzdálenost. Zatímco dříve by plavidlo ze zmíněného Primorsku přepravovalo barely s dieselem jen do některého z přístavů severozápadní Evropy, nyní starý kontinent obeplouvá, když palivo veze až do Turecka.

Složitější přeprava znamená nejen vyšší cenu, ale také zvýšené riziko výpadku v dodávkách. Podle britské poradenské společnosti Wood Mackenzie je tak třeba počítat s letošním růstem ceny dieselových paliv v EU. I čeští řidiči tak zřejmě na svých peněženkách pocítí novou podobu mezinárodního obchodu s ruskou ropou a ruskými ropnými produkty. Budou platit více hlavně tedy za motorovou naftu.

Rusko samotné ovšem nakonec bude tratit také. Podle zmíněné Wood Mackenzie totiž získá alternativního odběratele jen pro část svých dieselových barelů. Zatímco tedy před invazí vyváželo uvedených 650 tisíc barelů denně, nyní to má být jen 450 tisíc.

Související

Ilustrační foto

Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou

Oznámení předběžné mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem přineslo první pozitivní signály na komoditních trzích, kde ceny ropy zaznamenaly další pokles. Globální benchmark v podobě ropy Brent oslabil o 2,6 procenta na přibližnou hodnotu 81,05 dolaru za barel, což navázalo na předchozí propad o 4,5 procenta bezprostředně po nedělním zveřejnění zprávy o dosažení shody.
Ropa

K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti

Prezident Donald Trump sice v sobotu prohlásil, že mír s Íránem je na dosah a Hormuzský průliv se brzy znovu otevře, finanční trhy však jeho vyjádření po předchozích falešných zprávách z posledních tří měsíců spíše ignorují. Obchodníci nyní čekají na hmatatelné důkazy skutečné dohody. Írán v konfliktu sice vojensky podléhal, ale díky rychlým člunům, minám a dronům dokázal zablokovat průliv, kterým proudí pětina světové ropy, což z této námořní cesty učinilo jeho hlavní páku při vyjednávání.

Více souvisejících

ropa protiruské sankce pohonné hmoty

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy