Do Česka neteče ropovodem Družba žádná ropa, Rusko slibuje nápravu

Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ropa kvůli jejímu znečištění organickým chloridem. ČTK to dnes řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Litvínovská rafinerie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, má podle Švagra zásoby komodity přibližně na sedm dnů. Situaci označil za vážnou a komplikovanou. Unipetrol podle něj odmítl kontaminovanou ropu přijmout z logických důvodů, protože je v rafinerii nezpracovatelná. Znečištěná ropa by mohla poškodit zařízení rafinerie. Podle ruské vlády by měla nová čistá ropa dotéct na hranici s Běloruskem už v pondělí. Ropa z Ruska do Česka ale teče několik dnů, není tedy jasné, zda budou zásoby Unipetrolu stačit.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá necelých šest milionů tun. Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

"Pokud do sedmi dnů nenaběhne běžný režim, tak jsou pouze dvě varianty. Buď se bude muset rafinerie odstavit, anebo to bude řešení na vrub zásob hmotných rezerv," uvedl dnes Švagr. V potrubí se nachází 250.000 až 300.000 tun kontaminované ropy, řekl. Dovoz ruské ropy ropovodem Družba kvůli jejímu znečištění zastavily už ve čtvrtek Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak v reakci uvedl, že čistá ropa by se měla dostat ropovodem na hranici s Běloruskem znovu v pondělí 29. dubna.

Informaci o přerušení dodávek potvrdila také mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. "Od dnešního dne je přeprava ropy ropovodem Družba na slovensko-ukrajinské hranici zastavena. Ve spolupráci s Unipetrolem a SSHR analyzujeme možnosti řešení stávající situace," řekla ČTK Doležalová.

Už ve čtvrtek Švagr oznámil, že svolal na pondělí poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. "Význam jednání je v aktuálním kontextu ještě důležitější," dodal Švagr. Už dnes se uskutečnilo jednání, kterého se účastnili zástupci Unipetrolu, Mera a SSHR.

CHART OF THE DAY: #OOTT #crudeoil #russia pic.twitter.com/WVCjREW0r2

— Paul Hickin (@GramscianPaul) 26. dubna 2019

Objem ropy dodané do Česka zveřejňovalo Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do ČR dodáno celkem 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

Švagr dnes dále uvedl, že je v pravidelném telefonickém kontaktu se svým slovenským a polským kolegou. "Monitorujeme a vyhodnocujeme, abychom ty informace, které máme, měli vzájemně komplexní a úplné," řekl. Polsko podle něj už do nouzových zásob sáhlo.

V polovině dubna předseda SSHR uvedl, že nouzové zásoby ropy a ropných produktů v Česku ke konci března meziročně klesly zhruba o tři dny na 83,71 dne průměrných čistých denních dovozů. ČR tak už třetí rok neplní směrnici EU, podle které má být zásoba na 90 dní. "Pokud bude potřeba, jsme připraveni uvolnit na trh v ČR nouzové zásoby," ujistil nicméně dnes.

Růst cen pohonných hmot v ČR podle Václava Louly z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu aktuální situace zatím nezpůsobí. "Vliv by mělo, kdyby výpadek trval delší dobu, řekněme tři týdny, měsíc," řekl dnes ČTK. Na růst cen benzinu a nafty u tuzemských pump podle něj mají větší vliv mimo jiné sankce proti Íránu a Venezuele nebo kurz koruny vůči dolaru.

Organický chlorid se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. V Rusku se kontaminace ropy objevuje zřídka. Podle obchodníků se vyšší podíl organického chloridu objevil v ruské ropě zhruba před deseti lety, avšak znečištění bylo mnohem nižší.

S výpadky dodávek ropy prostřednictvím Družby jsou už z minulosti zkušenosti, a to zejména z 90. let. Přerušení dodávek přitom mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků až po zaplněné české zásobníky. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí.

Rusko věří, že se mu brzy podaří vyřešit problém se znečištěnou ropou v ropovodu Družba, kvůli čemuž ji přestala odebírat řada evropských zemí včetně Česka. Dnes o tom informuje agentura Reuters.

Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin dnes o žádném konkrétním termínu nemluvil, ale už dříve řekl, že Rusko čistou ropu k hranici s Běloruskem bude posílat od 29. dubna. O situaci, která na Rusko coby druhého největšího vývozce ropy nepříjemně dopadá, Sorokin jedná v Minsku se zástupci Ukrajiny, Běloruska a Polska.

Kvůli kontaminaci ruské ropy a problémům s tím spojeným se nyní zvyšují ceny této suroviny ve světě. Ve čtvrtek se cena klíčové severomořské ropyBrent letos poprvé dostala nad 75 dolarů za barel.

Související

Více souvisejících

ropovod Družba ropa Rusko Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Po sečtení 15 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 15,59 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 50,35 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 41,03 %.

Aktualizováno před 57 minutami

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 10 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 13 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy