Praha - Předpoklad, že budou po celou dobu platit stejná pravidla pro výši důchodu z 1. průběžně financovaného pilíře důchodového systému, je s ohledem na vývoj populace neudržitelný. V pátečním online rozhovoru na serveru Patria.cz to prohlásil prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
"Porovnáváme tedy příslib důchodu z 1. pilíře s reálnými úsporami na vlastním individuálním účtu chráněnými obecnými zásadami ochrany majetku,"“ řekl budoucím důchodcům Jiří Rusnok v online rozhovoru na Patria.cz. Prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) sám sice vládu prosazenou reformu penzijního systému za optimální nepovažuje, ale věří, že po určitých úpravách může postupně fungovat "docela dobře".Podstatou v září loňského roku schválené penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, z nichž se platí důchody v rámci současného průběžného důchodového sytému, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Uvádění vládou prosazených reforem do praxe však bude záviset na penzijních fondech."Počítám s tím, že věci se rozběhnou tak, jak je předjímá příslušná schválená legislativa," řekl k transformaci současných penzijních fondů na penzijní společnosti a vzniku tzv. 2. pilíře Rusnok stojící v čele Penzijního fondu ING.Z prvního (státního) pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé od začátku příštího roku vyvést tři procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další dvě procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.Kolik celkem si tedy spořit na důchod v rámci druhé pilíře?"Obecně platí, že spořit na důchod bych měl zhruba polovinu částky, kterou chci pobírat v důchodu z tohoto spoření. To platí ovšem, pokud spořím cca 40 let; budu-li spořit pouze 20 let, pak to musí být stejná částka, kterou chci v důchodu pobírat," doporučil Rusnok.Člen NERV si přitom nemyslí, že je třeba se bát zestátnění prostředků naspořených na individuálních účtech v rámci druhého pilíře důchodového systému. "Úspory na individuálních důchodových účtech občanů jsou podle mého názoru chráněny obecnými ústavními principy ochrany soukromého vlastnictví," argumentoval Rusnok.V Maďarsku, kde vláda na konci roku 2010 dala občanům na výběr převedení prostředků na individuálních účtech u fondů zpět ke státu, nebo ztrátu zhruba 70 procent svých odvodů na penzi u soukromých fondů, podle Rusnoka "de jure" rovněž nedošlo k vyvlastnění těchto úspor, ale změnily se tam principy státních důchodů tak, že účastníci 2. pilíře byli de facto nuceni se vzdát účasti v něm."Ale obecně bych souhlasil, že důchody by neměly být předmětem krátkodobého politického boje a z něj posléze plynoucích častých změn nastavení pravidel. To je praxe, která povede k totální nejistotě občanů, a nakonec nepřinese nikomu nic dobrého. Je to částečně o poučení z lidové moudrosti ´Kdo jinému jámu kopá,...´," soudí prezident Asociace penzijních fondů ČR.Online rozhovor s bývalým ministrem financí (v letech 2001-2002) a následně průmyslu a obchodu (2002-2003) se však nevyhnul ani tématu z nejaktuálnějších – dění v Řecku."Situace kolem Řecka je pro odpovědné politiky EU či eurozóny bezesporu noční můrou," otevřel téma Jiří Rusnok a uvedl, že problém nevidí ani tak v tom, že se evropští politici snaží Řecko zachránit před otevřeným bankrotem, nýbrž v tom, že samotní občané Řecka dosud nepochopili, co se u nich stalo, a o tuto "záchranu" nestojí."Domnívám se, že by asi celkově bylo efektivnější nechat hrdé Řeky řešit jejich problém cestou jejich ´suverénní´ odpovědnosti," vyslovil se ekonom a na jiném místě rozhovoru dodal: "Můj tip je, že Řecko vystoupí (bude vystoupeno) z evropské měnové unie, ale bude se tam i nadále platit eurem (alespoň po přechodnou dobu)."Změny však podle Rusnoka nemusí v budoucnu potkat pouze jednotlivé politicko-ekonomické celky, nýbrž celý politický systém. "Prožíváme jistou formu krize demokratického kapitalismu a určitě se dnešní systém bude muset změnit a přizpůsobit novým výzvám," zaznělo v rozhovoru na Patria.cz.
Související
Strategie vlády: ekonomický růst a modernizace ekonomiky v krátké době
Česko nebude mít zmocněnce pro euro, koalice se ale dohodla na dalším postupu
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák