Chcete burčák, nebo částečně zkvašený hroznový mošt? Na tohle si dejte pozor

Označení „burčák“ mohou nést jen nápoje vyrobené z hroznů vinné révy, které byly sklizeny a zpracovány na území České republiky v daném kalendářním roce. Pokud někdo pod názvem burčák prodává zkvašený mošt z hroznů dovezených ze zahraničí, jedná se o klamání spotřebitele. „Na vině je buď neznalost prodejce, nebo úmyslně chybné označení. Pokud by prodejce nápoj označil jako částečně zkvašený hroznový mošt, bylo by vše v pořádku,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. A dodává: „Informace, zda jde o burčák, či částečně zkvašený hroznový mošt, musí být podle zákona vždy uvedena viditelně spolu s údaji o místě původu a o tom, kdo nápoj vyrobil.“

Narazit na kvalitní částečně zkvašený hroznový mošt ze zahraničí vydávající se za burčák může být stále ta lepší varianta. Někteří prodejci se snaží burčák pančovat, například ředit vodou. Přídavek vody je přitom jedním z nejčastějších prohřešků, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce každoročně objeví. V kontrolovaných vzorcích se objevují také syntetická barviva, nedeklarovaný oxid siřičitý či etanol z přidaného cukru.

Na co si dát pozor, abyste si nekoupili pančovaný burčák? Burčák z bílého vína by měl mít žlutou až medově zlatavou barvu. Rozhodně by neměl být nahnědlý. „Hnědá barva by mohla poukazovat na ředění jablečným moštem, na starý burčák či kvašený mošt vyrobený z plesnivých bobulí. Narezlá či téměř průzračná barva ukazuje na mošt ředěný vodou. Naopak usazeniny nejsou na škodu,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. Okem patrné by měly být také bublinky oxidu uhličitého, kvůli kterému se nedoporučuje lahve s burčákem dovírat.

Dobrý burčák lze poznat také podle jeho aromatu. Neměl by být cítit plísní, kvasinkami ani hnilobou. Vůně by naopak měla být svěží, čerstvá a hroznová. Měly by v ní být patrné jednotlivé odrůdy vinné révy. Na začátku sezóny jsou to Irsai Oliver a Müller Thurgau. Později v sezóně se objevuje burčák z Veltlínského zeleného, Muškátu moravského a Chardonnay. Růžový či červený burčák přichází ke slovu tradičně až zhruba v polovině září.

„Že něco není s nabízeným produktem v pořádku, vám může naznačit také cena. Litr burčáku lze vyrobit zhruba z dvou kilogramů vinné révy. Letošní burčák by se měl prodávat zhruba za 70–80 korun za litr. Nižší cena by ve vás měla vzbudit podezření,“ radí Hoffmannová.

Kromě vzhledu a vůně byste měli prověřit také prostředí, v jakém se prodává. Ideální je kupovat dobře vychlazený burčák. „Nekupujte si burčák, který je vystaven velkému teplu a přímému slunci. Teplo totiž urychluje kvašení. Dejte si pozor také na stáří. Správný burčák by neměl být starší tří dnů,“ uvádí Hana Hoffmannová.

Jak vzniká burčák? Zpracování vinné révy v mošt začíná co nejdříve po sklizni, aby se uchovala kvalita hroznů. Vinný mošt kvasí v sudech či tancích při teplotě 15–30 °C po dobu jednoho či dvou týdnů. Cukr přirozeně obsažený v bobulích vinné révy přeměňují kvasinky na alkohol a oxid uhličitý. Burčák musí obsahovat alespoň 1 % alkoholu – obvykle se však jeho množství pohybuje okolo 4 až 6 %.