Proč obchodní řetězce nepodporují drobné farmáře? Problém je i v koncentraci výroby

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak ČTK řekl, že mezi obchodníky je po regionálních potravinách velká poptávka, ale u nejmenších dodavatelů je problém s nevyvážeností dodávek a obchody si nemohou dovolit mít prázdné regály. Zemědělci se s obchodníky v poslední době přou o to, kdo může za současné vysoké ceny potravin.

K poklesu cen potravin může podle Šebka vést větší rozvoj menších lokálních výrobců jako protiváha velkých podniků. Bylo by to podle něj účinnější než snížení DPH, na které apeluje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Snížení DPH by podle Šebka fungovalo v případě pestřejšího trhu. V ČR ale podle něj stále panuje model distribuce potravin od velkých producentů a obchodních řetězců a nerozvíjí se místní a regionální trhy, řekl. "Snížení DPH v takovém prostředí je nepřiměřeným riskem, který velmi pravděpodobně nepřinese žádné viditelné zabrzdění či snížení cen pro spotřebitele, rozdíl totiž zůstane v jiných kapsách," uvedl.

Prouza již dříve k diskusi o drahých potravinách uvedl, že v ČR mezi dodavateli v některých oblastech, jako je výroba margarínů nebo některých nápojů, chybí konkurence a trh ovládá několik velkých hráčů.

Šebek poznamenal, že přestože řetězce často spolupráci s lokálními dodavateli propagují, jde pouze o jednotlivé případy. Většina obchodů požaduje, aby své produkty dodávali po celý rok a v množství, které je pro menší farmáře nesplnitelné. "Zcela jistě by přitom bylo v praxi možné, aby byl produkty menšího výrobce potravin zásobován jen jediný obchod z příslušné obchodní sítě bez povinnosti celoročních dodávek," míní.

Prouza uvedl, že v zahraničí je běžnou praxí spojování malých zemědělců do odbytových družstev, které pod společnou značkou jsou schopné svou produkci dodávat v dostatečném množství. "U nás jsou bohužel odbytová družstva spíše raritou a byl bych rád, kdyby jich vznikalo víc. Potřebujeme posílit pestrost nabídky – a malí zemědělci, spojení do regionálních odbytových družstev, jsou pro to ideální," doplnil.

Rozvoj lokálního zpracování v současnosti podle Šebka také brání nadměrná byrokracie, protože na malé výrobce se kladou stejné požadavky jako na velkovýrobce. ASZ prosazuje, aby podnikání farmářům usnadnil zákon o rodinných farmách mimo jiné jednoduššími podmínkami pro zpracování jejich produkce. Do české legislativy chce pojem rodinná farma zanést i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Vetší množství menších výrobců by podle Šebka přineslo na trh i pestřejší nabídku potravin a mělo by to rovněž pozitivní dopad na životní prostředí, protože by se nemuselo tak velké množství zboží vozit na velké vzdálenosti. Upozornil na to, že na zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců klade důraz i politika EU.

Šebek poukázal také na to, že v případě velké koncentrace produkce trh výrazně zasáhla například ptačí chřipka ve velkochovu nosnic na Tachovsku, kde veterináři letos utratili 750.000 kusů drůbeže, což je zhruba 15 procent všech nosnic v ČR. Aktivity ministerstva zemědělství, jako jsou podněty na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) směřující k ochraně spotřebitele, na dlouhodobé řešení vysokých cen potravin nestačí a budou mít pouze krátkodobý vliv, dodal.