AI? Představuje hrozbu zániku lidstva, varuje Sam Altman před riziky umělé inteligence

Mezi předními signatáři nedávného otevřeného dopisu týkajícího se potenciálních rizik umělé inteligence se nachází i samotný Geoffrey Hinton, známý jako "kmotr AI". Jeho příklon k vyjádření obav ohledně této technologie představuje zajímavou změnu.

Minulý týden se objevil stručný otevřený dopis, který varoval před možným koncem současné lidské existence způsobeným pokrokem umělé inteligence. Jak informoval Observer, dopis podepsaný vlivnými technologickými vůdci, odborníky v oblasti AI a akademiky upozornil na vážné riziko, které s sebou přináší tato technologie.

„Zmírnění rizik vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou spolu s dalšími riziky společenského rozsahu, jako jsou pandemie a jaderná válka,“ stojí v krátkém prohlášení. Zveřejnilo jej Centrum pro bezpečnost umělé inteligence (CAIS), nezisková organizace zaměřená na ochranu nasazení této technologie.

Dopis neobsahoval podrobnosti, které by vysvětlily jeho vážný předpoklad, a navázal na dva nedávné otevřené dopisy, které upozorňovaly na potenciální nebezpečí spojené s výzkumem a použitím umělé inteligence.

V březnu se více než tisíc odborníků včetně spoluzakladatelů Applu Elona Muska a Steva Wozniaka spojilo a podepsalo dopis, ve kterém žádali o šestiměsíční moratorium ve vývoji umělé inteligence. Cílem bylo pečlivě prozkoumat možná rizika a vytvořit bezpečnostní protokoly. O měsíc později členové Asociace pro rozvoj umělé inteligence, včetně Erica Horvitze z Microsoftu zveřejnili další dopis, ve kterém varovali před dalšími negativními schopnostmi umělé inteligence.

Oproti předchozím zprávám nabírá na vážnosti stručné prohlášení CAIS, které se zavázalo rozšířit povědomí o rizicích pokročilé AI mezi odborníky a veřejnými činiteli.

K dopisu se překvapivě připojili také podcaster Sam Harris, šéf TED Chris Anderson a bývalá prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid. Nejvýznamnějšími signatáři však nejsou ti, kteří působí nevhodně, ale právě ti, kteří se v oblasti technologie vypracovali a nyní varují před jejím potenciálním nebezpečím.

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman podepsal dopis spolu se spoluzakladateli Ilyou Sutskeverem, Johnem Schulmanem a dalšími manažery OpenAI. Společnost byla založena v roce 2015 jako nezisková organizace s cílem vyvíjet umělou inteligenci bezpečným způsobem a v roce 2019 přešla na hybridní model s "limitovaným ziskem". V listopadu vydala chatbota AI ChatGPT, který se rychle stal populární a vyvolal obavy ohledně jeho schopnosti psát školní práce a nahrazovat pracovní sílu.

Tržní hodnota OpenAI se v dubnu pohybovala mezi 27 a 29 miliardami USD.

Navzdory své podpoře naléhavého varování v dopise Altman dříve chválil vzestup stále sofistikovanějších systémů umělé inteligence. V roce 2021 na svém blogu prohlásil: "Tato revoluce vytvoří fenomenální bohatství. Cena mnoha druhů práce (která ovlivňuje náklady na zboží a služby) klesne na nulu, jakmile se dostatečně výkonná umělá inteligence spojí s pracovní silou."

Podporu varovnému dopisu přislíbili i dva významní členové trojice počítačových vědců, která je známa jako "kmotři AI".

Signatáři Geoffrey Hinton a Yoshua Bengio mají za sebou mnoho let pracovního angažmá v oblasti umělé inteligence a svými přínosy při položení základů pro rozvoj této technologie si zasloužili uznání. V roce 2018 byli oceněni prestižní Turingovou cenou.

Hinton i Bengio v současnosti působí jako profesoři na Torontské univerzitě a univerzitě v Motrealu a také vyjádřili své obavy v souvislosti s pokrokem umělé inteligence.

Geoffrey Hinton poskytl rozhovor New York Times, ve kterém sdělil, že opustil svou pozici v společnosti Google, aby mohl hovořit o rizicích spojených s umělou inteligencí. Dále vyjádřil lítost nad svou celoživotní prací, kdy říká: "Je obtížné pochopit, jak lze zabránit tomu, aby špatní lidé využívali tuto technologii ke špatným účelům."

Yoshua Bengio ve svém rozhovoru pro BBC vyjádřil podobné pocity, když odhalil, že hrozba spojená s umělou inteligencí ho přiměla zpochybnit výzkum, který prováděl po mnoho let. "Dá se říct, že se cítím ztracený," řekl.

Prohlášení podepsali dokonce významní zaměstnanci společnosti Google, včetně několika pracovníků pracujících na umělé inteligenci ze startupu DeepMind. Mezi signatáři je Demis Hassabis, generální ředitel a spoluzakladatel DeepMind, který předtím pracoval jako programátor umělé inteligence pro videohry ve společnostech Lionhead a Elixir.

Společnost Google převzala DeepMind v roce 2014 za zhruba 500 milionů dolarů. Hassabis vyzýval ke zdrženlivému postupu a tvrdí, že v příští dekádě by se mohla objevit umělá všeobecná inteligence (AGI), což znamená počítače s kognitivními schopnostmi srovnatelnými s lidskými.

V lednu Hassabis prohlásil v rozhovoru pro Time, že by preferoval pomalý a opatrný vývoj v této oblasti a zastává názor, že zisky z AGI by měly být spravedlivě rozdělovány.

Divize vedená Hassabisem však získává stále větší význam. Vznik společnosti Google DeepMind byl oznámen v dubnu, kdy se spojily divize DeepMind a Brain společnosti Google zaměřené na umělou inteligenci. Tímto spojením se chtělo "urychlit pokrok směrem ke světu, kde umělá inteligence může pomoci řešit největší výzvy, kterým čelí lidstvo".

V nedávné době Google oznámil, že finanční informace DeepMind budou zahrnuty do podnikových nákladů Alphabet, protože společnost se bude stále více angažovat ve využívání technologií DeepMind. Tato změna byla ohlášena v rámci výsledků hospodaření Google za 4. čtvrtletí roku 2022.

Co je cílem otevřených dopisů?

Někteří se ptají, zda nedávná výzva k opatrnosti v oblasti umělé inteligence není pouze PR trikem nebo způsobem, jak získat konkurenční výhodu. Existují obavy, že velké společnosti s finančními vazbami na výzkum AI hledají regulace, které by je zvýhodňovaly, zatímco menší start-upy by byly znevýhodněny.

Technický ředitel Microsoftu Kevin Scott vyjádřil názor, že by měly existovat regulace, které podporují jak velké společnosti, tak menší konkurenční start-upy. Dalšími zastánci větší regulace jsou i někteří další významní aktéři v oblasti umělé inteligence, kteří vyjadřují obavy z možného zneužití technologie autoritářskými režimy nebo kybernetickými útoky.

Profesor práva z Washingtonské university Ryan Calo však navrhuje, že zaměření se pouze na nepravděpodobné důsledky AI odvádí pozornost od skutečných rizik, která tato technologie přináší. Podle něj je důležité se soustředit na okamžité dopady umělé inteligence na práci, soukromí a životní prostředí a chránit se před nimi prostřednictvím reálných opatření namísto pouhých obav ze zdánlivých hrozeb.

Související

Elon Musk

Muskovi se nelíbí vývoj OpenAI, kterou spoluzakládal. Podal novou žalobu

Kontroverzní podnikatel Elon Musk podal novou žalobu proti společnosti OpenAI, která provozuje chatovacího robota založeného na umělé inteligenci ChatGPT, a také proti jejímu šéfovi Samu Altmanovi. Informovala o tom CNN. Musk se rozhodl obnovit žalobu, protože firma podle něj upřednostňuje zisky a komerční zájmy před veřejným blahem. 

Více souvisejících

Sam Altman OpenAI

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 35 minutami

Mario Draghi

Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní

Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se otázka evropské ekonomiky stala ještě urgentnější. Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB), který před začátkem neformálního zasedání Evropské rady v Budapešti připomněl potřebu reformy evropské ekonomiky, vyjádřil obavy, že Evropa zaostává za USA v mnoha oblastech, včetně produktivity a hospodářského růstu. 

před 58 minutami

před 1 hodinou

Věznice

V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není

Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku

Soudě podle jeho prvního funkčního období, lze očekávat, že nově zvolený prezident Donald Trump bude na Blízký východ klást velký důraz i tentokrát. Během svého předchozího období si vybral Saúdskou Arábii pro svou první zahraniční cestu, pokusil se o "dohodu století" mezi Izraelem a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zvýšil tlak na Írán.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má rakovinu

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má rakovinu a vedení úřadu na dva týdny předá do rukou náměstka. Lékaři u Válka během screeningu odhalili nádor prostaty v časné fázi, jak prozradil v pátek. Nyní ho čeká operační zákrok, při němž bude nádor odstraněn. Ministr zároveň vyzval všechny muže, aby se nechali vyšetřit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa

Konzervativní kandidát na německého spolkového kancléře Friedrich Merz vyzval Evropu, aby se postavila čelem výzvám, které s sebou může přinést druhé funkční období nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

před 5 hodinami

včera

Marián Bušša

Co může napáchat znovuzvolení Trumpa? Politolog pro EZ prozradil, kdo z něj může těžit

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolalo širokou diskusi o tom, jakým směrem se Spojené státy budou ubírat na nejbližší čtyři roky. Při této příležitosti EuroZprávy.cz oslovily Mariána Buššu, politologa z univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíne, aby nám přiblížil, jak by mohla vypadat Trumpova repríza v Bílém domě. V rozhovoru jsme se zaměřili na budoucí směřování americké zahraniční politiky vůči Číně a Izraeli, vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ale také na to, jak Trumpův návrat ovlivní populistické trendy a politické dění ve střední Evropě. 

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden po volbách v USA promluvil k národu

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ve svém projevu slíbil hladké předání moci vítězi prezidentských voleb Donaldu Trumpovi, které má proběhnout 20. ledna příštího roku.

včera

včera

Frank-Walter Steinmeier

Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se ve čtvrtek vyjádřil k politické krizi, která vypukla po rozpadu třístranné koalice v zemi. Podle něj je nezbytné udržet zdravý rozum a odpovědnost, aby Německo bylo schopno čelit globálním otřesům.

včera

Donald Trump

Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh

Militantní hnutí Hizballáh, které je silně podporováno Íránem a dlouhodobě se angažuje v konfliktu proti Izraeli, a to především na libanonské hranici, neočekává od nového prezidenta USA žádnou změnu.

včera

včera

Trump chce mít v roli prezidenta neomezenou moc. Ve druhém funkčním období ho už zastaví jen máloco

Donald Trump, který si během svého prvního funkčního období zvykl na rozsáhlé pravomoci, věří, že prezident by měl mít téměř absolutní moc. To by podle CNN znamenalo, že ve svém druhém období by byl podstatně méně omezován politickými či právními kontrolami. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy