Mezi předními signatáři nedávného otevřeného dopisu týkajícího se potenciálních rizik umělé inteligence se nachází i samotný Geoffrey Hinton, známý jako "kmotr AI". Jeho příklon k vyjádření obav ohledně této technologie představuje zajímavou změnu.
Minulý týden se objevil stručný otevřený dopis, který varoval před možným koncem současné lidské existence způsobeným pokrokem umělé inteligence. Jak informoval Observer, dopis podepsaný vlivnými technologickými vůdci, odborníky v oblasti AI a akademiky upozornil na vážné riziko, které s sebou přináší tato technologie.
„Zmírnění rizik vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou spolu s dalšími riziky společenského rozsahu, jako jsou pandemie a jaderná válka,“ stojí v krátkém prohlášení. Zveřejnilo jej Centrum pro bezpečnost umělé inteligence (CAIS), nezisková organizace zaměřená na ochranu nasazení této technologie.
Dopis neobsahoval podrobnosti, které by vysvětlily jeho vážný předpoklad, a navázal na dva nedávné otevřené dopisy, které upozorňovaly na potenciální nebezpečí spojené s výzkumem a použitím umělé inteligence.
V březnu se více než tisíc odborníků včetně spoluzakladatelů Applu Elona Muska a Steva Wozniaka spojilo a podepsalo dopis, ve kterém žádali o šestiměsíční moratorium ve vývoji umělé inteligence. Cílem bylo pečlivě prozkoumat možná rizika a vytvořit bezpečnostní protokoly. O měsíc později členové Asociace pro rozvoj umělé inteligence, včetně Erica Horvitze z Microsoftu zveřejnili další dopis, ve kterém varovali před dalšími negativními schopnostmi umělé inteligence.
Oproti předchozím zprávám nabírá na vážnosti stručné prohlášení CAIS, které se zavázalo rozšířit povědomí o rizicích pokročilé AI mezi odborníky a veřejnými činiteli.
K dopisu se překvapivě připojili také podcaster Sam Harris, šéf TED Chris Anderson a bývalá prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid. Nejvýznamnějšími signatáři však nejsou ti, kteří působí nevhodně, ale právě ti, kteří se v oblasti technologie vypracovali a nyní varují před jejím potenciálním nebezpečím.
Šéf společnosti OpenAI Sam Altman podepsal dopis spolu se spoluzakladateli Ilyou Sutskeverem, Johnem Schulmanem a dalšími manažery OpenAI. Společnost byla založena v roce 2015 jako nezisková organizace s cílem vyvíjet umělou inteligenci bezpečným způsobem a v roce 2019 přešla na hybridní model s "limitovaným ziskem". V listopadu vydala chatbota AI ChatGPT, který se rychle stal populární a vyvolal obavy ohledně jeho schopnosti psát školní práce a nahrazovat pracovní sílu.
Tržní hodnota OpenAI se v dubnu pohybovala mezi 27 a 29 miliardami USD.
Navzdory své podpoře naléhavého varování v dopise Altman dříve chválil vzestup stále sofistikovanějších systémů umělé inteligence. V roce 2021 na svém blogu prohlásil: "Tato revoluce vytvoří fenomenální bohatství. Cena mnoha druhů práce (která ovlivňuje náklady na zboží a služby) klesne na nulu, jakmile se dostatečně výkonná umělá inteligence spojí s pracovní silou."
Podporu varovnému dopisu přislíbili i dva významní členové trojice počítačových vědců, která je známa jako "kmotři AI".
Signatáři Geoffrey Hinton a Yoshua Bengio mají za sebou mnoho let pracovního angažmá v oblasti umělé inteligence a svými přínosy při položení základů pro rozvoj této technologie si zasloužili uznání. V roce 2018 byli oceněni prestižní Turingovou cenou.
Hinton i Bengio v současnosti působí jako profesoři na Torontské univerzitě a univerzitě v Motrealu a také vyjádřili své obavy v souvislosti s pokrokem umělé inteligence.
Geoffrey Hinton poskytl rozhovor New York Times, ve kterém sdělil, že opustil svou pozici v společnosti Google, aby mohl hovořit o rizicích spojených s umělou inteligencí. Dále vyjádřil lítost nad svou celoživotní prací, kdy říká: "Je obtížné pochopit, jak lze zabránit tomu, aby špatní lidé využívali tuto technologii ke špatným účelům."
Yoshua Bengio ve svém rozhovoru pro BBC vyjádřil podobné pocity, když odhalil, že hrozba spojená s umělou inteligencí ho přiměla zpochybnit výzkum, který prováděl po mnoho let. "Dá se říct, že se cítím ztracený," řekl.
Prohlášení podepsali dokonce významní zaměstnanci společnosti Google, včetně několika pracovníků pracujících na umělé inteligenci ze startupu DeepMind. Mezi signatáři je Demis Hassabis, generální ředitel a spoluzakladatel DeepMind, který předtím pracoval jako programátor umělé inteligence pro videohry ve společnostech Lionhead a Elixir.
Společnost Google převzala DeepMind v roce 2014 za zhruba 500 milionů dolarů. Hassabis vyzýval ke zdrženlivému postupu a tvrdí, že v příští dekádě by se mohla objevit umělá všeobecná inteligence (AGI), což znamená počítače s kognitivními schopnostmi srovnatelnými s lidskými.
V lednu Hassabis prohlásil v rozhovoru pro Time, že by preferoval pomalý a opatrný vývoj v této oblasti a zastává názor, že zisky z AGI by měly být spravedlivě rozdělovány.
Divize vedená Hassabisem však získává stále větší význam. Vznik společnosti Google DeepMind byl oznámen v dubnu, kdy se spojily divize DeepMind a Brain společnosti Google zaměřené na umělou inteligenci. Tímto spojením se chtělo "urychlit pokrok směrem ke světu, kde umělá inteligence může pomoci řešit největší výzvy, kterým čelí lidstvo".
V nedávné době Google oznámil, že finanční informace DeepMind budou zahrnuty do podnikových nákladů Alphabet, protože společnost se bude stále více angažovat ve využívání technologií DeepMind. Tato změna byla ohlášena v rámci výsledků hospodaření Google za 4. čtvrtletí roku 2022.
Co je cílem otevřených dopisů?
Někteří se ptají, zda nedávná výzva k opatrnosti v oblasti umělé inteligence není pouze PR trikem nebo způsobem, jak získat konkurenční výhodu. Existují obavy, že velké společnosti s finančními vazbami na výzkum AI hledají regulace, které by je zvýhodňovaly, zatímco menší start-upy by byly znevýhodněny.
Technický ředitel Microsoftu Kevin Scott vyjádřil názor, že by měly existovat regulace, které podporují jak velké společnosti, tak menší konkurenční start-upy. Dalšími zastánci větší regulace jsou i někteří další významní aktéři v oblasti umělé inteligence, kteří vyjadřují obavy z možného zneužití technologie autoritářskými režimy nebo kybernetickými útoky.
Profesor práva z Washingtonské university Ryan Calo však navrhuje, že zaměření se pouze na nepravděpodobné důsledky AI odvádí pozornost od skutečných rizik, která tato technologie přináší. Podle něj je důležité se soustředit na okamžité dopady umělé inteligence na práci, soukromí a životní prostředí a chránit se před nimi prostřednictvím reálných opatření namísto pouhých obav ze zdánlivých hrozeb.
Související
Muskovi se nelíbí vývoj OpenAI, kterou spoluzakládal. Podal novou žalobu
Umělá inteligence uvažující jako člověk? Altman mohl být odvolán kvůli průlomu v oblasti AGI, tvrdí Reuters
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ
před 35 minutami
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
před 58 minutami
Američané odpověděli na otázku, c by měl Trumo řešit ze všeho nejdříve
před 1 hodinou
V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není
před 1 hodinou
Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku
před 2 hodinami
Boj začal dříve, než byly sečteny hlasy. CNN popsala, co se dělo, když Trump zjistil, že vyhrál volby
před 2 hodinami
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek má rakovinu
před 3 hodinami
Čína je spojenec Ruska a každý uznává, že Tchaj-wan je její součástí, prohlásil Putin
před 3 hodinami
Putin pogratuloval Trumpovi. Pochválil ho a chce se s ním setkat
před 4 hodinami
Merz řekl, jak může Evropa zapůsobit na Trumpa
před 5 hodinami
Předpověď počasí na víkend
včera
Co může napáchat znovuzvolení Trumpa? Politolog pro EZ prozradil, kdo z něj může těžit
včera
Leyenová měla "skvělý telefonát" s Trumpem
včera
Trumpova cesta zpátky k moci: Jak se dokázal opět vrátit na vrchol?
včera
Biden po volbách v USA promluvil k národu
včera
Ukrajina se brání realitě? Ztrátu podpory ze strany USA si vůbec nepřipouští
včera
Vládní krize v Německu: Poprvé se k ní vyjádřil prezident
včera
Výsledky voleb v USA okomentoval i Hizballáh
včera
S Trumpem budeme řešit ruskou hrozbu, věří Rutte. Na USA už se nemůžeme spolehnout, reaguje Macron
včera
Trump chce mít v roli prezidenta neomezenou moc. Ve druhém funkčním období ho už zastaví jen máloco
Donald Trump, který si během svého prvního funkčního období zvykl na rozsáhlé pravomoci, věří, že prezident by měl mít téměř absolutní moc. To by podle CNN znamenalo, že ve svém druhém období by byl podstatně méně omezován politickými či právními kontrolami.
Zdroj: Libor Novák