Stovky západních firem Rusko navzdory válce neopouští. Proč v zemi zůstávají?

Po plnohodnotné invazi Ruska proti Ukrajině z loňského února řada společností ze západních firem opustila ruský trh. Jako příklad může sloužit síť restaurací s rychlým občerstvením McDonald’s. Prodala více než 800 místních restaurací. Některé ale zůstávají – mezi největší patří Procter & Gamble, Nestlé, Unilever, Mondelez a další tři stovky. 

Odcházely různé ropné společnosti, automobilky, technologické firmy, poradenské společnosti a banky, vyjmenovává americká stanice CNN. Odhady výzkumníků z Yaleovy univerzity ale hovoří o více než dvou stovkách společností, které v Ruské federaci zůstaly. Dalších 178 si údajně „kupuje čas“ – tedy pozastavily nové investice a omezily své aktivity, v zemi jsou ale přítomny stále.

Jmenovitě jde například o společnost Unilever, vyrábějící potraviny a výrobky péče o tělo, kosmetickou firmu Procter & Gamble či potravinářské giganty Nestlé a Mondelez. Světoznámá nizozemská firma Heineken prý našla potenciálního kupce pro své aktivity v Rusku. „Čekáme na schválení prodeje místními úřady. Očekáváme značnou finanční ztrátu z této transakce,“ uvedla společnost.

Společnost Unilever nechce o prodeji ani slyšet. „Nemáme v úmyslu dále přispívat na kapacitu ruského státu,“ zdůraznil generální ředitel Hein Schumacher. Unilever přitom ruské vládě zaplatila na daních za loňský rok 42,2 milionu dolarů. „Nepodařilo se najít životaschopné řešení zahrnující prodej aktivit v zemi,“ doplnil Schumacher.

„Opuštění podnikání v Rusku by pouze zvýšilo riziko znárodnění, což společnosti Unilever nedává jinou možnost než pokračovat v činnosti. Žádná z možností vlastně není dobrá, ale… provozovat činnost v omezeném režimu je nejméně špatné,“ popsal generální ředitel.

Společnost Nestlé podle svého tiskového oddělení „drasticky omezila sortiment svých výrobků v zemí“. Chce poskytovat jen nezbytné a základní potraviny pro místní obyvatele.

P & G se podle CNN chce zaměřit na základní zdravotnické, hygienické a osobní potřeby, které „potřebuje mnoho ruských rodin, které jsou na nich závislé ve svém každodenním životě“.

Mondelez pak do konce roku plánuje osamostatnit ruský podnik se soběstačným dodavatelským řetězcem. „Kdybychom pozastavili naši plnou činnost, riskovali bychom, že předáme veškeré naše operace jiné straně, která by mohla využít veškeré výnosy pro své vlastní zájmy,“ uvádí společnost.

Na setrvání na ruském trhu doplatily například společnosti Danone, Carlsberg, Uniper a finský Fortum Oyj. Ruské úřady jejich aktiva v dubnu zabavily. „I společnosti, které zůstanou na místě, se mohou stát terčem znárodnění,“ podotýká CNN.

„Jde o to zvýšit míru nepohodlí, aby se Rusové začali ptát, kdo je původcem jejich neštěstí. Odchod je jedinou legitimní volbou,“ uvedl profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity. Ten vede tým sledující reakce zahraničních společností na válku.

Související

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Více souvisejících

Rusko firmy Nestlé Pivovar Heineken

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy