G20 chce dosáhnout růstu svých ekonomik o 2,1 procenta

Brisbane - Ačkoli jednání summitu G20 zastínila ukrajinská krize, došlo i na hospodářská témata. Dvacet nejvyspělejších ekonomik světa se dohodlo na sérii opatření, která by měla vést k obnovení růstu jejich ekonomik o 2,1 procenta v příštích pěti letech. Ne všechny návrhy prošly, narazil například nový šéf Evropské komise.

Politici se na dvoudenním summitu shodli také na užší spolupráci v potírání daňové kriminality a korupce. Neprošel ovšem návrh předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Claudea Junckera, aby si státy automaticky vyměňovaly informace o modelech optimalizace daní velkých koncernů na jejich území. Podle agentury DPA zablokovaly dohodu především Austrálie, Japonsko a Velká Británie.

Shoda panovala mezi politiky na plánu posílení pravomocí některých mezinárodních finančních institucí, čímž chtějí prý hlavně předejít možnému opakování světové hospodářské krize z roku 2008.

V závěrečném prohlášení vyzvala ale skupina G20 Spojené státy, aby přestaly blokovat reformu Mezinárodního měnového fondu. Změny, které ostatní státy prosazují již čtyři roky, dosud nenašly podporu v americkém Kongresu. Reforma by měla v nejmocnější finanční organizaci světa zvýšit vliv rostoucích ekonomik jako jsou Čína nebo Indie.

Na okraj jednání skupiny G20 pokračovaly také rozhovory evropských politiků s USA o dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Shodli se na intenzivnějším vyjednávání v následujících dvanácti měsících. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je rychlá dohoda nutná vzhledem k rostoucí konkurenci v Asii. Šéf EK Juncker ale znovu zdůraznil, že EU dohodě neobětuje žádné ze svých standardů, například v oblasti kvality potravin.

VIDEO: Lídři EU na schůzce s Obamou

Související

Více souvisejících

G20 Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy