Svět v chudobě a bude hůř. Ekonom varuje před katastrofou

Nová zpráva Světové banky varuje, že klimatická změna může do roku 2030 uvrhnout do chudoby přes 100 milionů lidí. To dle amerického levicového ekonoma Richarda Wolffa nemění celkový obraz - musí se skoncovat především se skandální mírou nerovnosti. Profesor z newyorské New School Univerzity své názory prezentoval v rozhovoru pro server rt.com.

1% nejbohatších vlastní přes 50% světového majetku

Světová banka varuje, že stoupající teploty a přírodní katastrofy budou mít největší dopad na komunity již nyní ohrožené chudobou. Instituce je přitom často kritizována za své programy, které mnohdy vedou ke zhoršení ekonomické situace v jednotlivých zemích. Podle některých názorů tak Světová banka aktuálním odkazováním na klimatickou hrozbu pouze odvádí pozornost od uvedené kritiky. Podle Wolffa však tato strategie nebude fungovat, pokud nedojde k drastickým změnám.

"V minulosti byla Světová banka extrémně konzervativní síla úzce spolupracující s vládami většiny zemí světa a činila jen málo k narušení statutu quo v těchto státech. Pouze je čas od času přiměla následovat ekonomické programy neoliberálního typu," konstatuje ekonom.

Důkaz, že tento model nefungoval spatřuje ve skutečnosti, že mezera mezi bohatými a chudými ve světě se zvětšovala. To však nepřimělo Světovou banku přehodnotit své chování. Dokud neuvidíme skutečně dramatický posun v tom, jak Světová banka chápe svou roli, komu pomáhá a jaké vrstvy společnosti požaduje pozvednout, není dle profesora žádný důvod věřit, že v budoucnu bude jednat jinak než v minulosti.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

Wolff považuje za velkou záhadu, proč nyní zpráva uvedené instituce spojuje extrémní chudobu s klimatickou změnou. "Jediné, co si o tom můžeme myslet, je to, že klimatická změna se stala ve světě velkou otázkou," uvádí expert. Ihned dodává, že se jí měla Světová banka začít zabývat již před lety. Důvod spatřuje v tom, že USA, které mají na Světovou banku největší vliv, váhaly, zda se v otázce více angažovat.   

"Zdá se mi, že jde o snahu dělat něco, co může být populární, co jim možná přinese dobré hodnocení v novinách. To však nemění základní otázku existujícího světového ekonomického systému, který vytváří rostoucí nerovnost - a to je to, čím je třeba se zabývat," deklaruje Wolff. Jako příklad uvádí zprávu, která se objevila před několika týdny, že došlo k překročení milníku: nejbohatší jedno procento lidí světa vlastní přes polovinu veškeré světové likvidity.

Profesor to označuje za zcela skandální míru nerovnosti. První věcí, kterou by Světová banka dle jeho názoru měla učinit, je prohlásit uvedený stav za naprosto nepřijatelný a přijít s politikou, která zastaví daný způsob nerovné distribuce světového bohatství. "V opačném případě jsou tvrzení o klimatické změně a zničující chudobě jen řeči a nemění základní obraz," míní Wolff.

Změnu přinesou politické otřesy

"Myslím, že jako obvykle jde o vytvoření zástupného dojmu starostlivosti a dojmu jednání, které není skutečné," odpovídá ekonom na otázku, zda Světová banka míní výzvu k boji proti chudobě vážně. Poukazuje na to, že Světová banka i Mezinárodní měnový fond (MMF) mají špatnou reputaci, jelikož většině zemí pomáhají s problémy jen velmi málo či příliš pozdě - v mnoha případech prostřednictvím úsporných programů a neoliberálních reforem, které ve skutečnosti situaci zhoršují.

"Pár vůdců MMF a Světové banky jako nyní madam Legardeová a předtím Joseph Stiglitz tuto realitu pochopili - byť opět málo a pozdě. Proto musí přijít zásadní změna. Nejsou však připraveni ji učinit. Proto starost o klimatickou změnu je výhodná, ale tragická náhražka za skutečnou akci," kritizuje Wolff. Dle jeho mínění tato kampaň nezmění mínění lidí o uvedených organizacích.

"Myslím, že Světová banka a MMF budou muset učinit velké změny a je jen mál signálů, že se je chystají provést, aby změnily svou reputaci. Jsou součástí starého sytému - tradičního systému, kterému vládnou USA a jejich spojenci v Evropě a Japonsku," tvrdí profesor. Oběma institucím klade za vinu aktuální stav světové ekonomiky - růst nerovností i krizi trvající od roku 2008.

Špatná reputace tak dle jeho názoru bude brettonwoodské instituce provázet do doby, než zásadně změní své jednání. "Pochybuji, že se tak stane kvůli něčemu jinému než politickým otřesům ve světě - a myslím, že to nás čeká," uzavírá ekonom.        

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.        

Související

Ilustrační fotografie.

Světová banka zlepšila výhled globálního růstu pro letošní rok

Světová banka upravila výhled globálního růstu pro rok 2023 na dvě procenta z lednových 1,7 procenta. Dnes, kdy začíná každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), to podle agentury Reuters uvedl prezident SB David Malpasse. Varoval ale, že zpomalení ze silnějšího růstu v roce 2022 zvýší dluhové problémy rozvojových zemí.

Více souvisejících

světová banka chudoba globální oteplování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy