Svět v chudobě a bude hůř. Ekonom varuje před katastrofou

Nová zpráva Světové banky varuje, že klimatická změna může do roku 2030 uvrhnout do chudoby přes 100 milionů lidí. To dle amerického levicového ekonoma Richarda Wolffa nemění celkový obraz - musí se skoncovat především se skandální mírou nerovnosti. Profesor z newyorské New School Univerzity své názory prezentoval v rozhovoru pro server rt.com.

1% nejbohatších vlastní přes 50% světového majetku

Světová banka varuje, že stoupající teploty a přírodní katastrofy budou mít největší dopad na komunity již nyní ohrožené chudobou. Instituce je přitom často kritizována za své programy, které mnohdy vedou ke zhoršení ekonomické situace v jednotlivých zemích. Podle některých názorů tak Světová banka aktuálním odkazováním na klimatickou hrozbu pouze odvádí pozornost od uvedené kritiky. Podle Wolffa však tato strategie nebude fungovat, pokud nedojde k drastickým změnám.

"V minulosti byla Světová banka extrémně konzervativní síla úzce spolupracující s vládami většiny zemí světa a činila jen málo k narušení statutu quo v těchto státech. Pouze je čas od času přiměla následovat ekonomické programy neoliberálního typu," konstatuje ekonom.

Důkaz, že tento model nefungoval spatřuje ve skutečnosti, že mezera mezi bohatými a chudými ve světě se zvětšovala. To však nepřimělo Světovou banku přehodnotit své chování. Dokud neuvidíme skutečně dramatický posun v tom, jak Světová banka chápe svou roli, komu pomáhá a jaké vrstvy společnosti požaduje pozvednout, není dle profesora žádný důvod věřit, že v budoucnu bude jednat jinak než v minulosti.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.     

Wolff považuje za velkou záhadu, proč nyní zpráva uvedené instituce spojuje extrémní chudobu s klimatickou změnou. "Jediné, co si o tom můžeme myslet, je to, že klimatická změna se stala ve světě velkou otázkou," uvádí expert. Ihned dodává, že se jí měla Světová banka začít zabývat již před lety. Důvod spatřuje v tom, že USA, které mají na Světovou banku největší vliv, váhaly, zda se v otázce více angažovat.   

"Zdá se mi, že jde o snahu dělat něco, co může být populární, co jim možná přinese dobré hodnocení v novinách. To však nemění základní otázku existujícího světového ekonomického systému, který vytváří rostoucí nerovnost - a to je to, čím je třeba se zabývat," deklaruje Wolff. Jako příklad uvádí zprávu, která se objevila před několika týdny, že došlo k překročení milníku: nejbohatší jedno procento lidí světa vlastní přes polovinu veškeré světové likvidity.

Profesor to označuje za zcela skandální míru nerovnosti. První věcí, kterou by Světová banka dle jeho názoru měla učinit, je prohlásit uvedený stav za naprosto nepřijatelný a přijít s politikou, která zastaví daný způsob nerovné distribuce světového bohatství. "V opačném případě jsou tvrzení o klimatické změně a zničující chudobě jen řeči a nemění základní obraz," míní Wolff.

Změnu přinesou politické otřesy

"Myslím, že jako obvykle jde o vytvoření zástupného dojmu starostlivosti a dojmu jednání, které není skutečné," odpovídá ekonom na otázku, zda Světová banka míní výzvu k boji proti chudobě vážně. Poukazuje na to, že Světová banka i Mezinárodní měnový fond (MMF) mají špatnou reputaci, jelikož většině zemí pomáhají s problémy jen velmi málo či příliš pozdě - v mnoha případech prostřednictvím úsporných programů a neoliberálních reforem, které ve skutečnosti situaci zhoršují.

"Pár vůdců MMF a Světové banky jako nyní madam Legardeová a předtím Joseph Stiglitz tuto realitu pochopili - byť opět málo a pozdě. Proto musí přijít zásadní změna. Nejsou však připraveni ji učinit. Proto starost o klimatickou změnu je výhodná, ale tragická náhražka za skutečnou akci," kritizuje Wolff. Dle jeho mínění tato kampaň nezmění mínění lidí o uvedených organizacích.

"Myslím, že Světová banka a MMF budou muset učinit velké změny a je jen mál signálů, že se je chystají provést, aby změnily svou reputaci. Jsou součástí starého sytému - tradičního systému, kterému vládnou USA a jejich spojenci v Evropě a Japonsku," tvrdí profesor. Oběma institucím klade za vinu aktuální stav světové ekonomiky - růst nerovností i krizi trvající od roku 2008.

Špatná reputace tak dle jeho názoru bude brettonwoodské instituce provázet do doby, než zásadně změní své jednání. "Pochybuji, že se tak stane kvůli něčemu jinému než politickým otřesům ve světě - a myslím, že to nás čeká," uzavírá ekonom.        

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.        

Související

Ilustrační fotografie.

Světová banka zlepšila výhled globálního růstu pro letošní rok

Světová banka upravila výhled globálního růstu pro rok 2023 na dvě procenta z lednových 1,7 procenta. Dnes, kdy začíná každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), to podle agentury Reuters uvedl prezident SB David Malpasse. Varoval ale, že zpomalení ze silnějšího růstu v roce 2022 zvýší dluhové problémy rozvojových zemí.

Více souvisejících

světová banka chudoba globální oteplování

Aktuálně se děje

před 3 minutami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů

O nadcházejícím víkendu nás čeká další citelné oteplování, které v neděli pravděpodobně vyvrcholí extrémními teplotami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy