Svět bez bankovek: Čím budeme platit v budoucnu a co čeká fyzické peníze?

Bankovní analytici říkají ano. Jejich statistická data ukazují, že někteří Češi už na hmotné peníze téměř nesáhnou. Trend je především mezi mladými - výplatu dostanou na bankovní účet, daně se dají zaplatit online, k bankomatům chodit nemusí, protože většina služeb, obchodů a nákupů se dá zaplatit přes platební kartu. Zdaleka se přitom nemůžeme poměřovat se skandinávskými zeměmi, kde obliba bezhotovostních transakcí dosáhla takové dimenze, že s kartou můžete zaplatit i příspěvek v kostele.

Přesto však budoucnost neleží právě v plastových kartičkách. Technologie jde dopředu a například společnost Visa zaznamenává spíše pokles v používání platebních karet. Rozmáhá se platba přes aplikace v chytrých mobilních telefonech a ekonomové se shodují, že právě technologie budou mít v budoucnosti největší vliv na platební návyky lidí.

Mnozí však varují, že pokud lidstvo směřuje k bezhotovostní společnosti, pořád je to vyhlídka do daleké budoucnosti. A fyzické peníze nám poskytují něco, o co mnoho lidí přijít nechce - soukromí.

V dnešní době se ukazuje, že osobní data představují pro korporace skutečně zlatý důl. Všichni se snaží o vás zjistit co nejvíce, protože tyto údaje hrají stěžejní roli v marketingu firmy. A teď si představte svět, kde veškeré transakce probíhají skrz banky - budou o vás vědět úplně vše. Kde nakupujete, co jíte, kam chodíte za zábavu, budou vás mít přečtené skrz naskrz.

Stát se peněz taky hned nevzdá, i když to pro něj může znamenat vyřešení problému se šedou ekonomikou. Vždyť právě pomocí kontroly tisku peněz reguluje inflaci. Ekonom Jiří Rusnok například již dříve uvedl, že bezhotovostní budoucnost není reálná alternativa. Stát by podle něj o hodně přišel a tato teoretická možnost by měla za důsledek mimo jiné to, že centrální banka by přišla o část příjmů. 

Experti se domnívají, že peníze není možné odstranit jednoduchým rozhodnutím, ale pokud k tomu dojde, pak se bude jednat o dlouhý a pomalý proces. Podívejte se třeba na páskové kazety - nikdo je nezakázal, přesto ze světa postupně zmizely. Technologický pokrok lidem jednoduše ukázal, že není třeba používat zastaralé věci, když to jde jednodušeji a líp.

Bankovky by tak v budoucnu mohly postupně nahradit různé lokální měny, jako jsou kupóny nebo bonusové body, za které nakupujete. Jenže i když to vypadá jinak, ve své podstatě se pořád jedná o peníze. Vždyť i státy mají svoje zlaté rezervy, nemusí jít vždy jen vytištěný balík peněz.

Rozšíří se masově bitcoin?

Hotovost může zaniknout, teprve až budou běžné anonymní elektronické peněženky, tvrdí Ivan Bartoš, vedoucí mediálního odboru Pirátů. A zastánci bitcoinu i dalších digitálních měn svorně tvrdí, že se jedná o první skutečně svobodnou měnu, kterou žádný stát ani korporace nemůže mít pod kontrolou. Jedná se tak nejen o ekonomickou, ale také technologickou a sociální revoluci, která zcela mění přístup lidí k penězům.

Podle ekonomické analytičky Neha Naruly už mnohé restaurace v jejím okolí akceptují platbu bitcoinem. V březnu 2016 došlo k přesunu až 100 tisíc bitcoinu, což se rovná obchodu za 40 milionů dolarů. Bitcoin tak už dávno není jenom měnou pár vyvolených, získat ho a obchodovat s ním může už každý.

Zatím nám digitální měny ukazují samé výhody, přesto by se nemělo zapomínat ani na negativa. Činí lidi totiž nesmírně závislé na elektrice a internetu. Dnes tyto věci považujeme za samozřejmost, ale stačí jeden výpadek a virtuální bitcoin je vám v tu chvíli k ničemu.

Je sice pravda, že stát ani korporace nemůžou bitcoin ovlivnit. Kdo však na něj má nesmírný vliv jsou právě lidé. Přílišný zájem o bitcoin vyhnal jeho hodnotu v minulosti až na 1000 dolarů. Vytvořila se tak bublina a po jejím splasknutí se měna propadla na 400 dolarů za bitcoin.

Bezhotovostní budoucnost je tak ještě daleko, ale čeká nás teda v blízké budoucnosti nějaká významná změna? Podle grafického návrháře Jade Dalloula ano. Přišel totiž s nápadem, že velké společnosti by mohly začít tisknout vlastní měnu a rovnou jim i navrhl bankovky.

Mnohé společnosti mají vyšší HDP, více peněz i zaměstnanců než některé státní útvary na Zemi. Dávalo by smysl, aby si sami (firmy) tiskly svoje peníze. Podle umělce bankovky odrazují kulturu a historii národa. Peníze pro společnosti proto navrhl podle jejích zakladatelů. Na jeho tvorbu se můžete podívat zde.