Praha - Mezinárodní ekonomický žebříček ukázal, že je Česko pro investory nejatraktivnější ze zemí někdejšího východního bloku. Proti minulému roku si ČR polepšila o tři místa na 23. pozici za Tchaj-wanem a před Izrael.
Žebříček sestavuje poradenská firma BDO ve spolupráci s Hamburským institutem mezinárodní ekonomiky od roku 2012.
Hlavní index je založený na kombinaci ekonomických ukazatelů, jako je průměr HDP na osobu, dosažená inflace nebo míra zdanění, dále politických ukazatelů typu stabilita, možnost dovolání se práva nebo podnikatelská svoboda, a sociokulturních prvků.
Česko předběhl třeba Katar na 21. místě a přímo před ČR se na 22. příčce umístil Tchaj-wan. "Naopak Česku se povedlo v žebříčku předběhnout země jako je Izrael, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty nebo Malta," uvedl Lukáš Hendrych z BDO. Z pohledu ekonomického srovnání skončilo Česko na 29. místě, na základě politických faktorů obsadilo 24. místo a z hlediska sociokulturních vlivů je na 26. příčce.
Mezi sousedními zeměmi se nejlépe daří osmému Německu, které si meziročně polepšilo o čtyři příčky. Na 16. místě skončilo Rakousko, jehož umístění se proti loňsku nezměnilo. Polsku patří rovněž beze změny 34. míst. Nejhůře se tak mezi sousedy vedlo Slovensku, které obsadilo 43. příčku a propadlo se o tři místa. Hlavní příčinou nízkého skóre Slovenska jsou špatné sociokulturní podmínky, v nichž mu patří až 61. místo. To je horší výsledek, než vykazuje třeba Rumunsko.
Ve srovnání s minulým rokem se na první místo žebříčku vrátil Singapur, druhé místo patří Hongkongu, Švýcarsko poskočilo na třetí místo. Za nimi následují Nizozemsko a Dánsko. Nově se mezi první desítku dostalo Německo a Nový Zéland. Nejvíce se situace zhoršila v afrických zemích jako jsou Rwanda, Mali a Benin, ale také v Bosně a Hercegovině a v Kosovu.
Související
Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí
Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře
Ekonomika , Česká republika , investoři , Slovensko
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák