První máj jako svátek alegorických vozů a demonstrací. Proč se slaví a kde vznikl?

Impuls k tomu, aby byl 1. květen mezinárodně významným dnem, ale daly události v USA. V roce 1886 zmítali město Chicago sociální nepokoje. Dělníci byli nespokojeni se svým postavením a na začátek května svolali na náměstí Haymarket velkou demonstraci. Policie se ale rozhodla proti davu dělníků zakročit a manifestace se zvrhla v masakr. Někdo totiž na zasahující policisty hodil bombu a 7 z nich bylo v důsledku výbuchu zabito.

Policie reagovala ostře a do davu manifestujících lidí zahájila střelbu. Výsledný masakr otřásal veřejností nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. O dva roky později, 1. května 1888, se Američané sešli na chicagském náměstí znovu, aby si neslavnou událost připomněli.

V Paříži v té době zasedali činitelé tzv. Druhé internacionály, což bylo mezinárodní levicové hnutí socialistických sil. Šéf amerického dělnického hnutí napsal do Paříže dopis, v němž události na náměstí Haymarket popisoval. Uvedl též, že američtí dělníci demonstrovali za prosazení osmihodinové pracovní doby.

Internacionála se rozhodla snahu amerických dělníků podpořit a použila svůj vliv k tomu, aby byl 1. květen prohlášen svátkem práce ve většině zemí tehdejší Evropy. Popularita nového svátku se rychle šířila a brzy se k němu přihlašovaly i jiné režimy. Dělnický svátek tak oslavovali například nacisté, i když původně tvrdili, že je to závadný komunistický výmysl. Pro katolickou církev je 1. květen od roku 1955 dnem "Sv. Josefa dělníka".

Největší slávy se pochopitelně první máj dočkal v socialistických zemích. Díky dělnickému kultu v nich patřil k nejvýznamnějším svátkům. Jeho oslavy probíhaly v typických kulisách průvodů, budovatelských hesel a projevů komunistických funkcionářů. Událost na akcích bývala povinná a kdo neuposlechl, mohl si způsobit značné potíže v zaměstnání nebo ve škole.

V někdejším Československu spadaly oslavy prvního máje do jakéhosi květnového slavnostního bloku. Byly totiž blízko 5. a 9. květnu, čili datům, kdy se slavila výročí Pražského povstání, respektive konce druhé světové války v Evropě. Oslavy se tak často spojovaly a jejich společným jmenovatelem bylo utužování československo-sovětského přátelství, adorace SSSR a oslava socialistického zřízení.