Prohlubující se propast mezi chudými a bohatými a podfinancované veřejné služby posilují hněv veřejnosti a mohou za nárůst nacionalismu. Ve své zprávě o nerovnosti, zveřejněné před začátkem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, to napsala britská nevládní organizace Oxfam. Zatímco majetek miliardářů se loni každý den v průměru zvýšil o 2,5 miliardy dolarů (56 miliard Kč), což je meziročně o 12 procent, tratila chudší polovina světové populace 11 procent, tedy půl miliardy dolarů denně.
"Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně," řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých.
PRESS RELEASE: Poor worse off as billionaire fortunes rise $2.5 billion a day - Oxfam's latest report on global #inequality https://t.co/BakvwI7UI7 [Photo: Atul Loke, Panos/Oxfam] pic.twitter.com/ZKFRLrDFOj
— Oxfam News Team (@oxfamgbpress) 21. ledna 2019
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru loni vlastnili muži o 50 procent více než ženy. Ty mají často také kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času se politicky angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže udržovat, vyvozuje Oxfam.
Potěšující nicméně je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě jich s 1,90 dolaru (43 Kč) na den nyní žije 736 milionů.
Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, také připomněl další pozitiva jako plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. "To jsou věci, o jakých se před deseti lety nemluvilo," řekl Hauschild agentuře DPA. Důležitost důsledné sociální politiky připomnělo ekonomům a politikům i zvolení Donalda Trumpa, brexit nebo nárůst popularity extremistických stran, dodal zástupce Oxfamu.
Související
Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková