Japonsko a Jižní Korea na ostří nože, spor může zdražit smartphony

Eskalace napětí mezi Japonskem a Jižní Koreou přináší obavy z narušení důležitého globálního dodavatelského řetězce ve výrobě polovodičů a zesiluje obavy o další vývoj už zpomalující světové ekonomiky. Sousedící země jsou součástí komplexní a úzce propojené sítě zemí, které přispívají k výrobě elektronických přístrojů jako jsou chytré telefony a laptopy.

Na začátku tohoto měsíce však Tokio nečekaně zavedlo přísnější kontrolu jedné části z této sítě, a to dodávek některých důležitých chemikálií z Japonska do Koreje. To nyní ohrožuje celou výrobu, píše server CNBC.

Japonsko zakázalo vývoz tří důležitých chemikálií, které používají jihokorejské firmy k výrobě polovodičů a obrazovek a které jsou důležité při výrobě některých komponent, jako jsou paměťové čipy, mikroprocesory a integrované obvody. Ty lze nalézt v mnoha moderních elektronických výrobcích. Vzhledem k širokému využití polovodičů jsou firmy, které je testují a vyrábějí, často považovány za ukazatel zdraví globální ekonomiky.

Celosvětový prodej polovodičů se loni podle výzkumné společnosti Gartner zvýšil o 12,5 procenta na 474,6 miliardy USD (téměř 11 bilionů Kč). Dosavadní vývoj naznačuje, že letos prodej klesne a několik velkých polovodičových firem už kvůli slábnoucí poptávce snížilo odhady zisku na letošní rok.

Čína a Spojené státy spolu už rok vedou obchodní válku, která utlumila výhled globálního růstu. Nynější zintenzivnění napětí mezi Japonskem a Jižní Koreou by mohlo věci dál zhoršit.

"Nynější obchodní spor mezi Japonskem a Jižní Koreou může mít vážné dopady na globální polovodičový průmysl, pokud nebude možné v blízké době najít řešení," uvedl hlavní ekonom pro oblast Asie a Tichomoří Rajiv Biswas z konzultační společnosti IHS Markit.

Tokio odůvodnilo omezení vývozu tří důležitých chemikálií do Jižní Koreje nevhodným nakládáním s nimi. Některé zprávy upozorňují, že tyto chemikálie mohou být zneužity k vojenským účelům. Podle nového nařízení musejí japonští vývozci těchto chemikálií žádat o povolení pokaždé, když je chtějí poslat do Koreje. Celý proces může trvat 90 dní. Kromě toho Tokio plánuje zrušit pro Koreu některé výhody v obchodě, například odstranění z takzvaného bílého seznamu zemí, které Japonsko považuje za důvěryhodné. To by znamenalo, že japonští vývozci by potřebovali licenci na dodávky 850 položek do Koreje, které se mohou používat i při výrobě zbraní, upozornila IHS Markit.

Japonsko se na celkových dodávkách tří dotčených chemikálií podílí 70 a 90 procenty. Dominance země u těchto chemikálií tak způsobí, že pro jihokorejské firmy bude obtížné najít jiné zdroje. I kdyby se jim to podařilo, mohou narazit na problémy s kvalitou nebo s dostatkem dodávek pro svoji potřebu, upozornili ekonomové konzultační firmy Oxford Economics Lloyd Chan a Šigeto Nagai.

Korea je domovem polovodičových gigantů Samsung Electronics a SK Hynix, které se loni na celosvětových dodávkách komponent pro výrobu paměťových čipů podílely 61 procenty. Narušení výroby může být špatnou zprávou pro jejich zákazníky, mezi které patří například firmy Apple a Huawei. Podle analytiků banky Citigroup mají obě firmy nyní vysoké zásoby, na které se mohou spolehnout. Pokud se však jejich zásoby sníží a nepodaří se jim najít alternativní dodavatele chemikálií, mohou mít výrobci čipů problémy s dodržením termínů dodávek.

Biswas varoval, že dlouhodobé narušení vývozu důležitých chemikálií z Japonska do Koreje může způsobit celosvětově nedostatek dodávek paměťových čipů. Na dodávkách z Jižní Koreje jsou závislé i Spojené státy a Čína. Výsledkem toho pak bude růst cen. Mohou tak zdražit servery, mobilní telefony, osobní počítače a řada výrobků spotřební elektroniky po celém světě.

Spor mezi Japonskem a Koreou přichází v době, kdy ekonomickou aktivitu po celém světě tlumí obchodní napětí mezi USA a Čínou. Pokles už zasáhl mnoho ekonomik závislých na obchodu, včetně Japonska a Koreje. To je také důvod, proč někteří analytici uvádějí, že neočekávají eskalaci konfliktu, která by hospodářství obou zemí poškodila ještě více. Analytik konzultační firmy The Economist Intelligence Unit Waqas Adenwala navíc upozornil, že obě ekonomiky jsou úzce propojené a případné zásahy Japonska vůči Koreji by vedly k vzájemné destrukci.

Související

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyslně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

mobily smartphone Samsung Jižní Korea Japonsko

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 3 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy