Po celá desetiletí platilo, že rostoucí závislost na technologii a automatizaci znamená pro zaměstnance jediné: méně pracovních míst. V jednom rychle se rozvíjejícím zákoutí finančního sektoru se děje pravý opak, banky po celé Evropě se intenzivně snaží získat zaměstnance na pozice pro boj proti praní špinavých peněz.
Banky v poslední době reagují na řadu skandálů, které je od roku 2012 stály na pokutách přes 20 miliard dolarů (téměř 464 miliard Kč), píše agentura Bloomberg.
Finanční instituce využívají umělou inteligenci, aby objevily snahy zakrýt původ ilegálně získaných peněz. Tato technologie tak chrlí tolik dat, ze banky musejí najímat řady pracovníků, aby to všechno rozdělili a oddělili darebáky od poctivých.
Personál pro odhalování finanční kriminality dnes podle společnosti Boston Consulting Group (BCG) představuje asi tři procenta průměrného počtu zaměstnanců bank v USA a Evropě, což je více než dvojnásobek úrovně z roku 2013. Většina poskytovatelů úvěrů nyní důkladně vyhodnocuje obchodní klienty každým rokem namísto dřívějšího intervalu tří až pěti let. Velké banky obvykle vydají za operace proti praní špinavých peněz více než 300 milionů dolarů ročně, uvedla BCG.
Investiční banka Mediobanca SpA odhaduje, že evropské finanční domy budou muset v příštích dvou letech najmout 10.000 lidí, kvalifikovaných kandidátů ale není dost. Jak uvedl partner BCG Norbert Gittfried, "je pracovní krize a každodenní potřeba stále stoupá".
Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a slabé regionální ekonomice, která tlačí na zisky, je zvyšování personálu obtížné, banky však nemají na výběr. V lednu vstoupí v platnost nové nařízení Evropské unie proti praní špinavých peněz, které zpřísňuje pravidla a rozšiřuje rozsah činností, které je třeba prověřit. Danske Bank, přes jejíž estonskou pobočku prošly podezřelé transakce za asi 220 miliard dolarů, potřebuje na tyto účely 600 lidí.
Nizozemská ING Groep, která v roce 2018 zaplatila pokutu ve výši 775 milionů eur (19,9 miliardy Kč) za případy praní peněz, vytvořila v letošním druhém čtvrtletí 500 pozic k monitorování podezřelých transakcí, což představuje nárůst o 20 procent. Největší francouzský věřitel, BNP Paribas SA, v posledních třech letech zvýšil počet osob v oblasti boje proti finanční kriminalitě o 40 procent na 4200. Deutsche Bank, která chce do roku 2022 zrušit 18.000 pracovních míst, slíbila, že škrty se sféry boje s finanční kriminalitou týkat nebudou.
Podle personální firmy Korn Ferry se platy zaměstnanců v této oblasti zvýšily od roku 2016 o 20 procent a výrazně tak předčily tempo růstu platů ostatních zaměstnanců ve finančnictví. Charles Delingpole, šéf softwarové firmy ComplyAdvantage, nicméně upozorňuje, že najmutí spousty lidí nestačí. Banky musejí bedlivěji sledovat transakce v době, kdy lze vše od devizových obchodů k připsání hypotéky získat jedním dotykem na chytrém telefonu. Pokaždé, když banka zastaví transakci nebo začne klienta vyšetřovat, může přijít o obchod.
Nejde jen o personál a software, vážnou výzvou dneška je dosažení rovnováhy, a to vyžaduje nové myšlení v celé organizaci, zdůraznil Delingpole. "Praní špinavých peněz je nesmírně inovativní a řada regulačních požadavků a přísnost sankcí za přestupky dále poroste," řekl.
Související
Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
Důchody v ohrožení? Úřad prozradil, jak hodlá reagovat na dění na bankovním trhu
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 1 hodinou
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 4 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
Zdroj: Libor Novák