Soul/Praha - Jihokorejská vláda rozhodla, že státní energetická společnost KEPCO se zúčastní tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín v České republice. Píše o tom na svých internetových stránkách list The Korea Times. Předseda dozorčí rady firmy ČEZ, které Temelín patří, Václav Pačes před měsícem uvedl, že tendr na dostavbu jedné z elektráren by mohl ČEZ vypsat příští rok.
Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová v aktuálním vyjádření ČTK zopakovala červnovou reakci na Pačesovo prohlášení, že firma v tuto chvíli nechystá ani nepřipravuje vypsání nového tendru na dostavbu jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Jihokorejský list však dnes napsal, že česká vláda očekává, že by mohla začít přijímat žádosti od zájemců na dostavbu elektrárny na počátku příštího roku. Hodnota projektu by se podle listu měla pohybovat kolem deseti miliard dolarů (201,8 miliardy Kč) a konkurenti firmy KEPCO by měli být nejméně dva, americko-japonské konsorcium firem Westinghouse a Toshiba a konsorcium ruské společnosti AtomStroyExport a české firmy Škoda.
Jihokorejská vláda již formálně vyjádřila svůj zájem připojit se k procesu dostavby elektrárny prostřednictvím představitelů firmy KEPCO, kteří se zúčastnili prvního česko-jihokorejského jaderného fóra v Praze na počátku června, dodal list. Zástupci obou zemí na jaderném fóru podepsali Memorandum o porozumění, které ustavuje spolupráci v jaderném sektoru.
"Šance, že KEPCO získá práva, jsou vysoká. Jeho schopnosti se ukázaly při úspěšné výstavbě jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech," řekl listu The Korea Times úředník z jihokorejského ministerstva pro energetiku seznámený s případem. KEPCO si díky tomu vysloužilo podle něj v mnoha zemích dobrou pověst i s ohledem na pokročilou jadernou technologii. "Česká vláda má velký zájem přilákat Jižní Koreu do nabídkového procesu. To naznačuje, že naše jaderné technologie a know-how byly mezinárodně uznány. Provádíme pečlivé přípravy, abychom si nenechali ujít tuto příležitost," dodal.
S tím, že by se do případného nového tendru na dostavbu Temelína mohl kromě tří dřívějších zájemců přihlásit nový uchazeč z Jižní Koreje, přišel už v dubnu prezident Miloš Zeman.
O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto po expertním výběru staveniště pro 4 bloky v roce 1980. Investiční záměr stavby byl vydán již v únoru 1979, úvodní projekt 1. a 2. bloku byl generálním projektantem Energoprojektem Praha (EGP) zpracován v roce 1985. V roce 1982 byl uzavřen kontrakt na dodávku sovětského technického projektu. Tento projekt zahrnoval reaktorovnu, budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986.
Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, přičemž přípravné práce byly zahájeny na staveništi již v roce 1983. Již před rokem 1990 byl původní sovětský projekt vylepšován československými odborníky. Generálním dodavatelem byla akciová společnost Škoda Praha.
Po listopadu 1989 došlo v nových politických a především ekonomických podmínkách k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW v České republice. Vláda ČR svým usnesením č. 103/93 z března 1993 rozhodla o dostavbě JE Temelín v rozsahu dvou bloků. Původní termíny dokončení jednotlivých bloků vycházely z průběžné doby výstavby unifikovaného bloku 60 měsíců. Vzhledem k dodavatelským problémům a ke změnám v politické a následně i hospodářské oblasti po roce 1989 byly termíny několikrát upraveny.
Přes období velkých nejistot byla redukovaná a v technologii modernizovaná stavba dokončena a v červenci 2000 bylo zavezeno palivo do reaktoru. 21. prosince 2000 vyrobil první blok první elektřinu, uvedl cez.cz.
Související
Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda
Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?
Jaderná elektrárna Temelín , Jižní Korea , ČEZ
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák