Bankrot Argentiny? Jednání skončila fiaskem, není jasné, co bude dál

Po dlouhé právní bitvě s investory, kteří po minulém bankrotu Argentiny z roku 2002 odmítli podmínky restrukturalizace, nedokázala třetí největší latinskoamerická ekonomika dospět k dohodě do stanovené lhůty pro úhradu splátky, což bylo do středeční půlnoci newyorského času (dnes 6:00 SELČ). Pollack během jednání podle agentury Reuters navrhl kompromis, který argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl.

Stále není zcela jasné, co teď bude následovat. Podle Reuters se pozornost bezprostředně zaměřila na to, zda skupina velkých banka a fondů, na které dohlíží Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA), prohlásí situaci za "úvěrovou událost". To by spustilo sérii vyplácení pojistného pro tyto případy a většině současných držitelů argentinských dluhopisů umožnilo žádat okamžité proplacení pojistek. Lhůta pro tyto případy podle analytiků vyprší 4. srpna.

Náklady na pojištění argentinského dluhu však dnes podle společnosti Markit prudce klesly, neboť investoři spekulovali, že dohoda je možná, byť pouze v dlouhodobém horizontu. Cena pětiletého úvěrového swapu (CDS), což je nástroj k zajištění proti riziku nesplacení dluhu, klesla o čtyři procentní body. "Situace, která insolvenci vyvolala, byl právní spor, nikoli neschopnost země přesunout prostředky na splacení stávajícího dluhu," upozornil analytik Emiliano Surballe z Bank Julius Baer.

Argentina odmítá vyplatit vlastníky původních dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí další věřitelé, kteří tehdy také nepřistoupili na výměnu dluhopisů. Celková nárokovaná částka by tak podle Buenos Aires mohla dosáhnout 15 miliard USD, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

Podle verdiktu z roku 2012 má Argentina žalujícím vlastníkům původních dluhopisů vyplatit 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy Kč) plus úroky dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů. Buenos Aires žádá odklad tohoto verdiktu.

Současná situace by neměla způsobit turbulenci na zahraničních finančních trzích, protože Argentina je od bankrotu v roce 2002 izolována od zahraničních úvěrových trhů.

S hodnotou vytvořeného HDP v běžných cenách v nominální hodnotě 485 mld. USD v roce 2013  Argentina zústává třetí největší ekonomikou Latinské Ameriky. Podle předběžných oficiálních údajů státního statistického úřadu INDEC argentinská ekonomika vzrostla v roce 2013 o 3 %, což je výrazně výše než v roce 2012, kdy HDP vzrostl o 1,9 %, ale je to jeden z nejnižších ukazatelů v regionu. Je však nutné mít na paměti, že rychlejší tempo růstu zaznamenávají zaostalejší ekonomiky a například hospodářství Brazílie vzrostlo za rok 2013 o 2,3 %.

Objem průmyslové výroby poklesl v roce 2013 oproti předešlému roku o 0,2% a na tvorbě HDP se podílel 17,7 %. Sektor automobilového průmyslu zaznamenal v roce 2013 největší pokles (6,6 %), jak zdůvodňují vládní zdroje, především vlivem poklesu poptávkyz Brazílie. Sektor zpracovatelského průmyslu (bez automobilového průmyslu) zaznamenal v roce 2013 pokles o 8,7 %.

Růst ekonomiky v uplynulém roce byl tažen především rostoucí spotřebou domácností (+4,4 %) a vyššími veřejnými výdaji (+6,5 %). Přes všechna protekcionistická opatření došlo v roce 2013 ke zvýšení dovozů o 10,5 %, když import dosáhl 73,463 mld. USD. K růstu dochází téměř ve všech kategoriích. Dovoz výrobních prostředků zaznamenal růst o 5,7 %, dovoz  polotovarů klesl o 2,1 %, paliv se dovezlo o 23,2 % více, náhradních dílů o 8,6 % a spotřebního zboží o 3 %.

Export v roce 2013 meziročně klesl o 2 % a dosáhl hodnoty 82,972 mld. USD. Největší podíl na exportu mají zemědělské výrobky (35,8 %), průmyslové výrobky (33,6 %), nerostné a zemědělské suroviny (23,7 %), paliva a energie (6,9 %), píše businessinfo.cz.