Koronavirus vrhá rozvíjející se země zpět do bídy. Mohou zbankrotovat, varuje německý list

Nejprve utrpěly koronavirový šok rozvíjející se státy v Asii, kam se přenesla nákaza z Číny. Nyní už ale virus zasáhl hospodářství rozvíjejících se zemí po celém světě. Například v Rumunsku pandemie nemoci covid-19 náhle přerušila boom posledních let. Bez práce je v zemi milion lidí a dalších 950.000 čeká, jestli se do ní bude moci vrátit. Jen za březen se hospodářský výkon této největší země na jihovýchodě Evropy s 19 miliony obyvatel snížil o 30 procent.

V Turecku - zemi, která se právě začínala vzpamatovávat z hospodářského oslabení - přerušil od začátku roku provoz každý třetí dodavatel automobilových součástek, řekl listu Handelsblatt Alper Kanca, prezident jejich svazu Taysad. Turecké podniky jsou těsně napojené na evropské dodavatelské řetězce. Do Evropy putuje 75 procent veškerého exportu. "Když tam závody zůstávají zavřené, nemůžeme tu vyrábět ani my," říká Kanca. Podobně je na tom cestovní ruch: většina hostů přijíždí do Turecka z evropských zemí.

Ať už je to Rumunsko, Turecko, Rusko, Indonésie, Egypt, Jihoafrická republika, Brazílie nebo Mexiko - všem hrozí, že se kvůli pandemii propadnou zpátky do bídy. Virus v nich totiž útočí na více frontách než v průmyslově vyspělých zemích. Ekonomiku nesráží jen omezení volného pohybu, ale země a jejich firmy jako dodavatelé doplácí i na chybějící poptávku z vyspělých států. A podobně jako za dřívějších krizí i nyní reagují zahraniční investoři obavami a masivně stahují kapitál.

A následky jsou drastické. Místní měny se propadají vůči hlavní světové měně, tedy dolaru. Státní rozpočty tak mohou těžko splácet zahraniční dluhy a firmy jen těžce obhospodařovat úvěry, které mají v devizách. Hospodářství proto kolabuje výrazněji, déle a o to více, pokud je - jako třeba v Rusku - závislé na vývozu surovin.

V koronavirové krizi se k tomu přidružuje další drama: zdravotnictví viru čelí ještě hůře než v Itálii, Španělsku nebo ve Francii, tvrdě zasažených zemích západní Evropy. Situaci dokládá opět třeba příklad Rumunska. "Zdravotnický systém prochází zátěží kvůli špatnému řízení, odchodu zdravotníků do zahraničí a ve srovnání se zbytkem Evropské unie nejhoršímu financování," řekl listu bukurešťský analytik Radu Magdin.

Situace v rumunských nemocnicích je zatím ještě pod kontrolou. "Ale pokud by se infekce rychle navýšily, dostal by se systém rychle na hranici kapacit," říká vedoucí nadace Konráda Adenauera v Bukurešti Martin Sieg. Počet zdravotníků, kteří za prací odešli do ciziny, se pohybuje kolem 20.000. V rumunských domovech pro seniory chybí pečovatelé.

Vláda pod vedením konzervativního premiéra Ludovica Orbana proto zakázala, aby si Německo a Rakousko letadly z Rumunska dovážely sociální pracovníky a zdravotnický personál. Vyhlásila stav nouze, kdy zdravotníci nesmí podávat výpovědi.

Zdravotnictví se dostává na hranici možného také na Ukrajině. Stále více lékařů a sester se o své kolegy musí starat v nemocnicích jako o pacienty: 784 členů zdravotnického personálu už onemocnělo covid-19, jen ve středu jich přibyla stovka. To představuje v poměru ke 4161 případům nákazy v zemi vysoký podíl. Ukrajina a další méně rozvinuté země nemohou při nákupu zdravotnických masek za horentní sumy v Číně konkurovat bohatým státům Perského zálivu a rozvinutým zemím, připomíná Handelsblatt.

Hospodářství východní Evropy by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mělo letos stejně jako to latinskoamerické klesnout o 5,2 procenta. "Předpokládáme, že mnohé země budou v příštích měsících nuceny čerpat mezinárodní pomoc," řekla listu ekonomka Elina Ribakova z lobbyistické organizace Institute of International Finance.

Rumunsko, Srbsko, Severní Makedonie, Bělorusko a Ukrajina by nicméně podle Michaela Harmse ze sdružení Ostausschuss der Deutschen Wirtschaft (OA), které se zaměřuje na východní Evropu, mohly těžit z přesunu továren evropských koncernů z Asie do Evropy. Pro Ukrajinu to ale platí jen v případě, když se jí s pomocí MMF podaří vyhnout státnímu bankrotu, zdůraznil Harms.