Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová chce jednat s členskými zeměmi o tom, zda podpoří poskytnutí bezúročných a nízkoúročených půjček zemím se středními příjmy, které těžce zasáhla pandemie nemoci covid-19.
V současnosti mají k těmto půjčkám z programu MMF zaměřeného na snížení chudoby a podporu růstu (Poverty Reduciton and Growth Trust, PRGT) přístup jen nejchudší země, uvedla agentura Reuters.
Georgievová v projevu při zahájení letošního jarního zasedání MMF a Světové banky uvedla, že jí dělají starost země vysoce závislé na turistice a další státy se středními příjmy, které měly slabší základy a vysoký dluh již před pandemií. Podporuje také přijetí širší definice toho, co dělá zemi "zranitelnou".
Ministři financí skupiny 20 největších zemí světa G20 dnes podpořili rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), o 650 miliard USD (14,2 bilionu Kč). Tyto peníze budou určené na pomoc nejchudším zemím. Georgievová očekává, že práce na formálním návrhu přesunu peněz do SDR bude hotová do poloviny června a členské země by mohly získat přístup k těmto penězům do poloviny srpna. Kdy by mohly získat přístup k penězům i země se středními příjmy však neuvedla.
Podle Georgievové existují také další způsoby, jak podpořit země se středními příjmy. Chce však projednat s členskými zeměmi možnost zvýhodněného financování za určitých podmínek také pro tyto státy. Podle jejího osobního názoru by navíc mezinárodní společenství mělo rozšířit svůj pohled na zranitelnost. "Mezinárodní komunita by se měla podívat také na další faktory zranitelnosti, když uvažujeme o vhodných způsobech podpory rozvojových zemí, a tato diskuse bude v příštích měsících poměrně intenzivní," prohlásila.
Podle definice Světové banky země se středními příjmy mají hrubý národní důchod (GNI) na hlavu v rozmezí 1036 USD až 12.535 USD. V těchto zemích žije zhruba 75 procent světové populace a 62 procent chudých lidí světa. Na globálním hrubém domácím produktu se tyto země podílejí asi třetinou a jsou velkým pohonem globálního růstu.
Související
Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF
Masivní injekce pro Ukrajinu? Kyjev by mohl dostat pomoc za 1,1 miliardy dolarů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 2 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 3 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 3 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 5 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 5 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 6 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 7 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 8 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.
Zdroj: Libor Novák