Skupina G20 je připravena řešit ekonomické dopady koronaviru

Uvedl to dnes podle agentury Reuters saúdskoarabský ministr financí Muhammad Džadaán po dvoudenním zasedání finančních představitelů G20 v Rijádu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 procenta z šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. Z letošního růstu globální ekonomiky epidemie podle MMF ubere zhruba 0,1 procentního bodu. Růst by tak měl činit 3,2 procenta místo 3,3 procenta, jak fond předpokládal v lednové prognóze.

Základní scénář, na kterém jsou nové odhady založeny, podle fondu předpokládá, že se uskuteční ohlášená opatření a že čínská ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátí k normálu. Fond nicméně upozornil, že existují i pesimističtější scénáře.

"Jsme připraveni podniknout další ekonomická opatření, pokud bude zapotřebí řešit případnou eskalaci dopadů (koronaviru) na světové hospodářství," uvedl dnes podle agentury AFP francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Le #G20 est particulièrement vigilant sur l'impact du #coronavirus sur la croissance mondiale. La présidence du G20 et le FMI en suivront l'évolution en permanence. Nous sommes prêts à prendre des mesures supplémentaires en cas de besoin.

Globální růst by měl i podle zhoršené prognózy MMF zrychlit z loňských 2,9 procenta. "Očekává se, že globální růst bude v roce 2020 a 2021 mírně zrychlovat. Oživení je podporováno přetrvávajícími příznivými finančními podmínkami a známkami poklesu obchodního napětí," píše se v komuniké ze zasedání G20.

Finanční představitelé G20 ve svém komuniké poprvé poukázali na klimatické změny, neoznačili je však za významnou hrozbu pro ekonomiku. Podle agentury Reuters zablokovaly zařazení klimatických změn na seznam hospodářských rizik Spojené státy. Součástí komuniké tak nakonec byla pouze zmínka, že G20 zkoumá vliv klimatických změn na finanční stabilitu.

Ministři a centrální bankéři G20 dnes rovněž vyzvali Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby pokračovala v práci na globálních pravidlech pro zdanění velkých digitálních společností, jako jsou Google, Amazon či Facebook.

Spojené státy mají vůči zavedení globální digitální daně výhrady, protože by zasáhla řadu amerických podniků. Navrhly proto, aby firmy měly možnost se rozhodnout, zda se k novým daňovým pravidlům připojí. Tento návrh se ale stal terčem kritiky ze strany Francie i dalších zemí.

Kvůli pomalému pokroku mezinárodních rozhovorů se některé státy včetně České republiky rozhodly zavést vlastní digitální daň. V Česku by měla začít platit ještě letos a do státního rozpočtu by měla přinést kolem pěti miliard korun ročně. Sedmiprocentní daň se má vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít v Česku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.