V USA chtějí omezit monopolní sílu internetových gigantů. Google by se musel zbavit YouTube

Americké technologické firmy Amazon, Apple, Google a Facebook mají dominantní postavení na trhu, které je nutné zákonem omezit. Po více než ročním vyšetřování k tomuto závěru dospěl právní podvýbor americké Sněmovny reprezentantů.

Navrhované změny by podle zveřejněné zprávy mohly vést až k rozdělení těchto čtyř velkých podniků. Hlavní slovo v tomto podvýboru mají členové opoziční Demokratické strany.

Zpráva podvýboru, který má na starosti také antimonopolní záležitosti, navrhuje změnit zákony tak, aby odpovídaly digitálnímu věku. Republikáni prezidenta Donalda Trumpa mají k návrhům připomínky, zejména co se týče té části, která hovoří o rozdělení firem. Takový scénář totiž předpokládá, že by se například Google musel zbavit videokanálu YouTube a Facebook by musel totéž učinit s platformami Instagram a WhatsApp.

Ve zprávě, která má téměř 450 stran a na které podvýbor pracoval 16 měsíců, jsou závěry zkoumání založené na rozhovorech a záznamech ve zhruba 1,3 milionu dokumentů. Ačkoliv republikáni mají k návrhu připomínky, v některých bodech se s demokraty shodnou.

"Ve skutečnosti je zde toho opravdu hodně, v čem se shodujeme. Včetně nedostatečné kontroly aktivit těchto firem v minulosti," řekl podle serveru finanční televize CNBC člen podvýboru Jim Sensenbrenner, zvolený za republikány ve Wisconsinu.

Navrhované změny zahrnují také ztížit podmínky pro akvizice malých firem, které ty velké přebírají zejména proto, aby se včas zbavily vážné konkurence do budoucna. Předseda podvýboru David Cicilline už dříve řekl, že by šlo postupovat po vzoru Glassova-Steagallova zákona z 30. let minulého století, který by se však aplikoval na éru internetu. Zmíněný zákon tehdy oddělil komerční bankovnictví od investičního.

Podvýbor by také rád viděl, aby vznikly antimonopolní úřady, které by fúze dominantních platforem automaticky považovaly za protikonkurenční. To by znamenalo, že fúzující firmy by samy musely prokazovat, že fúze nebude mít na trh škodlivý vliv, zatímco teď je na antimonopolních orgánech, aby prokazovaly, že fúze velkých firem trh poškodí. Významným návrhem je i to, že velké technologické firmy by musely své systémy upravit tak, aby byly kompatibilní s těmi konkurenčními. Tedy aby uživatelé mohli snadno přejít jinam a vzít si s sebou i veškerá data.

V případě Facebooku jde o monopolní sílu na trhu on-line reklamy, ale také o převzetí Instagramu v roce 2012. Dokumenty podle zprávy ukazují, že Instagram před sebou měl období silného růstu, a je tedy otázkou, proč se nechal převzít Facebookem. Zpráva v této souvislosti hovoří o akvizicích, které zabíjejí konkurenci.

U Amazonu jde o monopol v tom smyslu, že podnik má prostřednictvím svých pravidel pod kontrolou většinu prodejců na své platformě. Doslova se ve zprávě uvádí, že Amazon krade myšlenky, z čehož má prospěch jeho retailový byznys. Monopol u Applu pak existuje na trhu distribuce softwarových aplikací a přístrojů s operačním systémem iOS, zatímco Google si podmanil trh vyhledávání na internetu.

Český Google nechtěl verdikt komentovat. Pokud podle ředitele firmy IDC-softwarehouse Karla Diviše skutečně dojde k rozdělení služeb velkých technologických hráčů, dopad to pravděpodobně bude mít především na start-upy a jiné začínající firmy. "Nyní se často stává, že nové firmy se zajímavým produktem nebo softwarem jsou téměř okamžitě pohlceny velkými hráči a nemají tak vůbec prostor pro vlastní rozvoj. Běžných uživatelů ve světě i v Česku by se změna neměla zásadně dotknout. Možná si budou muset po případném rozdělení služeb vytvořit nové přihlašovací údaje nebo změnit heslo ke svým účtům," podotkl.

"Ukrást myšlenku či produkt je příliš komplikované, Amazon to dělá mnohem jednodušeji - jeho roboti vypínají prodejce a produkty podle nejasných pravidel, často bez možnosti odvolání. Je spousta prodejců, kterým byl znemožněn prodej, aniž se kdy dověděli proč," uvedl zakladatel Expando Adam Kurzok.

Ačkoliv v USA již k několika podobným zásahům v historii došlo, bude podle Petra Loužeckého z Algotechu u technologických firem potřeba jiný přístup, aby nebyla poškozena samotná podstata služby a její výhody. Mezi ně právě patří provázanost služeb či prostředí v globálním měřítku přes velké množství uživatelů, což usnadňuje komunikace, sdílení a celkovou využitelnost.

Související

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

Více souvisejících

Facebook Google apple Amazon USA (Spojené státy americké) Ekonomika Youtube

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy