Zemřel James Wolfensohn (†86), bývalý šéf Světové banky. Prosazoval oddlužení nejchudších zemí

Ve věku 86 let zemřel ve středu bývalý investiční bankéř a šéf Světové banky James Wolfensohn. V čele SB stál od června 1995 do května 2005 a prosazoval oddlužení nejchudších zemí. Oznámila to SB.

Wolfensohn se narodil v Austrálii, v roce 1980 však získal americké občanství. Byl partnerem investiční banky Salomon Brothers. Prezidentem SB byl jmenován v době vlády prezidenta Billa Clintona.

On behalf of the entire @WorldBank Group, I would like to express our sadness and great sense of loss on the death of former Bank Group President James Wolfensohn.Jim was a dear friend and mentor to many at the Bank, and we will miss him greatly.https://t.co/q6gl7Iz3BT pic.twitter.com/eJgASlylhG

— David Malpass (@DavidMalpassWBG) November 25, 2020

V roce 1979 pomáhal se záchranou společnosti Chrysler Corp., která se ocitla na pokraji bankrotu. Spolu s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1996 spustil Iniciativu těžce zadlužených chudých zemí. Díky tomuto programu bylo 27 nejchudším zemím světa nakonec prominuty dluhy za více než 53 miliard USD (1,2 bilionu Kč), napsala agentura Reuters.

Lítost z Wolfensohnovy smrti vyjádřila také současná šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová, která svého bývalého šéfa považovala za přítele a mentora. Uvedla, že byl pro ni hrdinou a změnil SB a světový rozvoj. "Během tohoto procesu se stal doslova hlasem chudých lidí na naší planetě," uvedla Georgievová.

Související

Ilustrační fotografie.

Světová banka zlepšila výhled globálního růstu pro letošní rok

Světová banka upravila výhled globálního růstu pro rok 2023 na dvě procenta z lednových 1,7 procenta. Dnes, kdy začíná každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), to podle agentury Reuters uvedl prezident SB David Malpasse. Varoval ale, že zpomalení ze silnějšího růstu v roce 2022 zvýší dluhové problémy rozvojových zemí.

Více souvisejících

světová banka úmrtí James Wolfensohn Kristalina Georgievová

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 59 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy