Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?

Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání. 

V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.

I v „paušálu“ může být povinnost podat přiznání

Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:

• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.

Co se stane, když se zpozdíte? 

V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně. 

S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.